Demokracie je vláda většiny. Menšina musí mít příležitost stát se většinou a převzít moc, pokud si to občané budou přát. Změny volebního systému jsou pro politické strany velmi ožehavým tématem, jelikož se přímo dotýkají jejich schopnosti převzít moc a obsadit klíčové posty v politickém systému. Většinou před jeho změnou musí proběhnout široká debata expertů a zástupců politických stran. V současné době musí vše proběhnout zhruba za půl roku. Český volební systém není dokonalý. V některých případech vytváří přílišné disproporce mezi jednotlivými volebními stranami, ale také negeneruje dostatečně silné a stabilní vlády. Dosud převažovaly snahy o posílení většinových prvků volebního systému (volební reforma z roku 2000, Topolánkův pokus z roku 2006). Rozhodnutí Ústavního soudu jde směrem zpět k posilování poměrnosti, což může vyvolat další nechtěné konsekvence. Ústavní soud navíc nechal politikům téměř volné ruce. Nevznikne volební systém kvalitativně horší než byl ten současný?

Na kolik je v České republice důležité mít velmi poměrnou sněmovnu i přes nebezpečí, že po volbách nevznikne dostatečně silná většina pro sestavení vlády? Je argument větší reprezentace menšin v České republice reálný? Kolik zástupců menšin (Romové, Vietnamci či Ukrajinci) sedí, či v minulosti sedělo v poslanecké sněmovně? Nejedná se jen o snahu malých stran zvýšit své šance na úspěch? Je na přijetí nového volebního systému dostatek času? Jaký je legislativní postup? Hodně se hovoří o jednom volebním obvodě?

Potvrzení řečníci:

Radek Vondráček, předseda, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Miloš Vystrčil, předseda, Senát Parlamentu České republiky

Marek Antoš, ústavní právník, Právnická fakulta, Univerzita Karlova

Tomáš Lebeda, politolog, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého

Karel Sál, analytik, Institut pro politiku a společnost

Moderátorem je advokát Jakub Šíp ze společnosti Constelius.

Akce se bude konat dne 2. 3. 2021 v čase 15:30–16:30 a bude přenášena živě na Facebooku Institutu pro politiku a společnost.