Dne 27. března 2018 pořádal Institut pro politiku a společnost ve spolupráci s IBM Global Services a Českou fintech asociací pracovní snídani na téma Blockchainová republika? Jak může Česko využít převratnou technologii v soukromé i veřejné sféře. Pozvání do diskuze přijal Petr Čermák, Senior Enterprise Architect, IBM Global Services, Ondřej Malý, náměstek MPO pro internetizaci, a Lenka Dupáková, náměstkyně ministra, Ministerstvo financí ČR. Moderovaní se ujala Maria Staszkiewicz, ředitelka České fintechové asociace.

Maria Staszkiewicz, uvedla pracovní snídani tím, že v rámci diskuse o blockchain nepovažuje za nejzásadnější to, zda se na blockchain díváme pouze jako na databázi nebo jako na revoluční technologii, která přinese markantní ekonomickou činnost. Za prioritní považuje to, aby byly pro blockchain vytvořeny adekvátní legislativní podmínky. Nesprávná regulace podle paní Staszkiewicz vede k odchodu inovativních firem do zahraničí, čímž se snižuje konkurenceschopnost státu. Přirozeně tedy vyvstává otázka, co můžeme udělat, aby k této situaci nedošlo.

Alex Ivančov, vedoucí oddělení mezinárodního práva na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, navázal s tím, že novela zákona by podle něj měla upravovat především právní prostředí pro obchod. Za inspiraci lze považovat to, že v současnosti již existuje jistá mezinárodní standardizovaná podoba toho, jak by měla vypadat alternativa k papírové, resp. listinné podobě. Zásadní je to, že se jedná o elektronický instrument, systém kontrol a na závěr samozřejmě i o systém integrity. Pan Ivančov zdůraznil, že právě kvalitní legislativní podmínky jsou častokrát lepší než různé finanční podpory či investice.

Ondřej Malý za nejvýznamnější výzvu ze strany Evropské unie pokládá Deklaraci o evropském blockchainovém partnerství, která se bude podepisovat v dubnu 2018. Za její nejvýznamnější body považuje identifikaci základní sady přeshraničních služeb, které by mohly podporovat blockchainovou infrastrukturu, a také určení modelu správy blockchainového partnerství, aby bylo úspěšné a zároveň regulačně v pořádku. Pan Malý upozornil na to, že blockchain má určité dopady a možnosti i ve veřejném sektoru. Za zajímavé lze považovat například elektronické volby v Brazílii a Gruzii. Na příkladu brazilských voleb demonstroval to, že jsou postaveny na principu blockchainu. Nicméně takovýto koncept voleb funguje především při peticích a menších komunálních volbách. Na závěr pan Malý zdůraznil to, že při adaptaci jakékoli implementaci nové technologie, je nejprve nutné uvažovat o tom, zda je lepší než ta předchozí.

Lenka Dupáková vyjádřila svůj postoj z pohledu Ministerstva financí, pro které je nejdůležitější a nejzásadnější právě otázka regulace pravidel, které jsou potřebné pro blockchain. Zdůraznila, že blockchain je zjednodušeně řečeno databázová technologie, která může být využita v širokých oblastech ekonomiky. Z pohledu regulátora, zastává zdrženlivý postoj. Paní Dupáková tvrdí, že pokud má mít nějaká technologie šanci na úspěch s dlouhodobým prosazením v soukromé a veřejné sféře, potřebuje takovou právní úpravu, která ji nebude příliš omezovat. Na druhou stranu, tato právní regulace musí bezpodmínečně zajistit ochranu spotřebitele. Lenka Dupáková připomněla, že každé zneužití může být pro novou technologii konečné. Tento systém proto potřebuje technologicky neutrální pravidla, která zajistí ochranu jednak pro spotřebitele, ale i pro uživatele daných technologií. Virtuální měny považuje pí. Dupáková za problematické, ale blockchain v sobě podle ní nese obrovský potenciál. Zásadní je oblast identity a identifikace. Je třeba sledovat budování infrastruktury, eliminovat rizika a zároveň otevírat dveře příležitostem, které přináší blockchain pro soukromou i veřejnou sféru. Paní Dupáková poukázala na to, že při budování blockchainové republiky bude záležet především na spolupráci soukromých firem a doplnila, že ministerstvo financí je této spolupráci dlouhodobě nakloněno.

Moderátorka debaty požádala o reakci Vojtěcha Bellinga, ředitele odboru EU a mezinárodních organizacích ČNB. Pan Belling muvil o tom, že Česká národní banka sleduje diskusi o této problematice i na úrovni evropských orgánů dohledu v rámci Evropské Unie. Podle něj jsme, i přes obrovský pokrok, stále na začátku. Uvedl, že většina projektů je na startovací úrovni, tedy ve fázi výzkumu, případně ve fázi koncepčního řešení. V operacionalizační části se nachází údajně jen minimum z nich. Pan Belling si myslí, že regulace není na to, aby vytvářela sama o sobě nějaké podmínky pro rozvoj nových technologií. Regulace následuje to, co tyto technologie přinášejí. Vojtěch Belling zakončil svůj výstup slovy, že úprava v tomto směru musí být spíše reaktivní a legislativa technologicky neutrální.

Petr Čermák se považuje v rámci svého postavení za technologického entuziastu. Začal tím, že firma IBM se blockchainy zabývá od roku 2014, kdy byly ještě hlavní doménou start-upů. Pan Čermák oponoval panu Bellingovi a hovořil naopak o nárůstu počtu projektů. Smysl využití blockchainu vidí pak především v situacích, kdy není možné plně důvěřovat druhé straně, a je tak potřebný nástroj k tomu, aby se tato důvěra zajistila. V tom okamžiku sehrává blockchain velmi pozitivní roli. Pan Čermák představil nejvýznamnější projekt, na kterém participuje společnost IBM – Smart Dubai. Připomněl i nejstarší úspěšný projekt firmy IBM – evidenci diamantů – a vysvětlil, že většinu dat si distributoři diamantů přejí vlastnit sami, ale část informací chtějí sdílet s dalšími stranami (například certifikát diamantu). Tato technologie je výborně využitelná v síti partnerů, kteří si nemusí v oblasti businessu vždy plně důvěřovat. Čím větší je nejistota, tím je blockchain vhodnější. Petr Čermák zdůraznil, že pro Českou republiku je důležité mít širší vizi, kterou například nabízí estonský eGovernment nebo již zmíněný Smart Dubai.