Institut pro politiku a společnost pořádal v úterý 22. března 2016 debata na téma Evropské hodnoty. Pozvání na debatu přijali Karel Schwarzenberg, čestný předseda TOP 09 a poslanec, Helena Válková, bývalá ministryně spravedlnosti a poslankyně, Jiřina Šiklová, socioložka a publicistka, Petr Kolář, bývalý velvyslanec v Rusku a USA, Iniciativa pro evropské hodnoty a Jiří Pehe, ředitel New York University in Prague a politolog. Moderace se ujal předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost Jan Macháček.

Po úvodním představení řečníků se rozběhla debata, která se rozdělila na dva bloky. První blok se týkal otázky migrační krize, významu evropských hodnot a jejich vysvětlení. Druhý blok se nesl ve znamení otázky Polska a jejich porušení ústavní nezávislosti ve spojitosti s evropskými hodnotami.

Na první otázku začala odpovídat publicistka Jiřina Šiklová, která zdůraznila, že je třeba si nejdříve definovat, kdo jsme. Migrační vlna dopomohla k tomu, abychom si uvědomili, že všichni jsme Evropané a migrační krize pro nás má především prvek sjednocující. S tím souhlasil Jiří Pehe – krize posílila vědomí „Evropanství“ a zmínil, že probíhající migrační krize odvrátila částečně pohled médií na českou politickou scénu, což hodnotí za pozitivní. Helena Válková se zaměřila na situaci z právního hlediska a zmínila, že je třeba najít právní rámec, který nám v této rovině zastřešuje Úmluva o ochraně lidských práv a svobod. Jsou v ní hodnoty, o které se můžeme opřít (svoboda, právo, náboženství, zákaz trestu smrti, atd.). Toto jsou hodnoty, které je třeba chránit, ale jak zmínila Válková, musíme se také, některých hodnot vzdát. A to je třeba si vydefinovat.

Karel Schwarzenberg naopak nepovažuje pojem „evropské hodnoty“ za správný. Migrační krizi považuje za přeceněnou a vyzvedl fakt, že jsme ovlivňováni strachem, který se Evropou šíří, s čímž souvisí také šíření určité nenávisti vůči migrantům. Schwarzenberg dodal, že je třeba migranty integrovat, uvědomit si, že migrace probíhala v Evropě i v minulosti. Není třeba se migrantů bát, ale naopak v mnohých případech vidět, že právě oni jsou ti, kteří utíkají před teroristy (a oni sami nejsou teroristé). Na druhou stranu Petr Kolář uvedl, že je třeba si vybojované hodnoty zachovat, ale také je třeba ctít určitou toleranci a respekt k menšinám.

Jan Macháček navázal diskuzi, jestli je v České republice možný tzv. melting pot? Schwarzenberg zmínil, že je třeba se ponaučit ze starých chyb a integrovat migranty správnou cestou. Pehe dodal, že je třeba mít správný migrační modul a vytvořit společný azylový zákon, který by pro migranty znamenal, že přicházejí do Evropy, a ne do jednotlivých států a tím by se celkový systém ulehčil. S tímto tvrzením souhlasila Válková. Šiklová dodala, že jsme ztratili vlastní identitu, čemuž oponoval Kolář, a zmínil, že evropský občan je sice zmaten, ale nechápe proč se má ještě dělit o to, co má.

V druhé části debaty se řečníci vyjádřili k otázce Polska, Evropské Komise a jejich sporu díky dění tamního ústavního soudu. Moderátor Jan Macháček vyzdvihl, že pokud je dnes ohrožena nezávislost a vyváženost polského ústavního soudu, což z pohledu selského rozumu asi je, pak je potíž v tom, že se o tom v souvislosti se základními evropskými smlouvami, kde jedině se píše o „základních evropských hodnotách“, vůbec nikde nemluví. Válková se vyjádřila k tomuto tématu negativně ve smyslu, že evropští politici přehlížejí vlastní přešlapy a dodala, že toto jednání nebylo na místě. S Válkovou souhlasil Schwarzenberg a řekl, že tato procedura byla ze strany Komise zbytečná. Pehe částečně oponoval Schwarzenbergovi a dodal, že dohled evropských institucí je nutný. S tímto tvrzením nesouhlasil Kolář, který uvedl, že by Evropská komise měla více uvažovat před zahájením takových procedur.