Nestihli jste některou z našich akcí? Nebo Vás prostě jenom zajímají nejdůležitější informace, které zazněly? V jednoduchosti je krása. Rozhodli jsme se proto, že všechny reporty, videa, fotografie a tiskové zprávy dáme přehledně na jedno místo. Ať už hledáte cokoliv, určitě jste tu správně. Teď už Vám nic důležitého neuteče.

PODÍVEJTE SE NA PROBĚHLÉ AKCE

4. 11. 2019

Více o události

Zákon o hromadných žalobách představuje jedno z nejaktuálnějších a nejvýznamnějších legislativních témat současnosti. Má za cíl přinést zcela nové možnosti hromadného vymáhání soukromoprávních nároků, a to v široké oblasti právních vztahů. Legislativní proces intenzivně běží a hromadná žaloba má být zavedena za necelé dva roky. Aktuálně míří do vlády. S jejími dopady se tak bude muset česká společnost vyrovnat již v blízké budoucnosti.

Institut pro politiku a společnost proto na toto téma připravil veřejnou debatu, která proběhla 29. 11. 2019 v pražském Café Louvre. Hlavními řečníky byli Alex Ivančo, ředitel odboru Dozor na
finančním trhu z Ministerstva financí ČR, dále David Elischer, pedagog z Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Maroš Kravec, pozicí výkonného ředitele společnosti LitFin. Moderátorem diskuze byl Jan Sůra, partner a advokát z advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný s.r.o.

Alex Ivančo vyjádřil názor, že jakkoli bude zákon o hromadných žalobách více či méně přínosný, je nepochybně důležité na toto téma diskutovat. Momentálně je v procesu návrh směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, který předložila Evropská komise Evropskému parlamentu v dubnu 2018. Můžeme tedy očekávat, že všechny členské státy EU budou v blízké době nuceny se tímto tématem blíže zabývat. Na otázku, kterou formu hromadného řízení považuje za nejvhodnější pro českou společnost, odpověděl jednoznačně opt-in (režim, kdy se hromadného řízení účastní pouze ty osoby, které se do něj samy přihlásí). Co se týče zpětné účinnosti zákona, Ivančo byl jednoznačně proti. Jakákoli snaha zákon uplatnit na skutky nastalé
před jeho účinností by neměla být povolena.

David Elischer prohlásil, že si není jistý, zda je ČR připravena na takovou razantní úpravu. Vyzýval ke zvýšené opatrnosti a přikláněl se spíše k počkání na přijetí EU směrnice. Obecně prý zůstává spíše skeptický, zákon o hromadných žalobách se mu zdá příliš univerzální; navrhoval by ho nejprve otevřít jen pro určitý segment soukromého práva. Během diskuze o volbě režimu hromadného řízení se vyjádřil jednoznačně pro princip opt-in. Je podle něj nejbližší českému prostředí a našim tradicím v právní oblasti, každý by měl mít možnost se rozhodnout, zda bude součástí řízení, či nikoliv, a nebýt do ničeho nucen. V otázce zpětné účinnosti vyjádřil názor, že přestože není zcela proti této verzi nepravé retroaktivity, bojí se náporu zpětných nároků, a proto by zpětnou účinnost v této situaci nepovolil. K problematice tzv. racionální apatie, která je často zmiňována v souvislosti s českým národem, se vyjádřil neurčitě: zmínil možnosti jako stanovení
státního zástupce pro tato soudní řízení, či zrušení poplatků za vstup do řízení. Nejefektivnější podle něj je podporovat neziskové organizace z této oblasti, které mohou značně ovlivňovat veřejnost a motivovat ji k aktivní účasti v boji za svá práva.

Maroš Kravec uvedl, že v české společnosti zákon o hromadných žalobách evidentně chybí: již existují skupinové žaloby, nejčastěji vedené proti kartelovým společnostem, které jsou zbytečně zdlouhavé a představují pro soudy práci navíc. Největší uplatnění zákon podle něj najde v oblasti soukromí a ochrany údajů, toto ilustroval příkladem vlny žalob proti internetovému obchodu MALL.cz, kterému nedávno unikly e-mailové adresy a hesla několik set tisíc zákazníků. Na otázku formy řízení se shodl s výše uvedenými; opt-in je podle něj bezkonkurenčně nejlepší volba. Dodal, že mu to připomíná princip „kvalitu nad kvantitu”; ať se přihlásí ti, kteří o to opravdu stojí.