Nestihli jste některou z našich akcí? Nebo Vás prostě jenom zajímají nejdůležitější informace, které zazněly? V jednoduchosti je krása. Rozhodli jsme se proto, že všechny reporty, videa, fotografie a tiskové zprávy dáme přehledně na jedno místo. Ať už hledáte cokoliv, určitě jste tu správně. Teď už Vám nic důležitého neuteče.

PODÍVEJTE SE NA DALŠÍ ANALÝZY

28. 11. 2019

V prosinci to budou přesně dva roky, co skupina opozičních senátorů[1] podala podnět Ústavnímu soudu, kterým se domáhají zrušení části volebního zákona č. 247/1995, konkrétně zrušení 14 volebních obvodů a aditivní uzavírací klauzule užívané při parlamentních volbách[2] (Pl. ÚS 44/17: 12). V minulém týdnu navíc iniciativa Milion chvilek pro demokracii vyzvala opoziční strany, aby přišly „s řešením velkého problému, kterým je obrovské množství hlasů, které se ve volbách v roce 2017 kvůli roztříštěnosti demokratických stran nakonec přetavilo na mandáty pro ANO“ (MChpD 2019).

Kritikům z řad senátorů dlouhodobě vadí disproporce volebního systému do Poslanecké sněmovny, ve kterém velké strany vykazují mnohem nižší poměr hlasů na jeden získaný mandát než ty malé. Je pravdou, že v posledním klání hnutí ANO potřebovalo na jeden mandát 19 232 hlasů, zatímco poslední hnutí STAN muselo získat více než dvojnásobek – 43 693 hlasů. Na první pohled jasná disproporce a nespravedlnost. Senátorský návrh má na stole soudce Jan Filip již od prosince 2017 a rozsudek tak může padnout každou chvíli.

V tomto textu se zaměříme na současnou situaci, ukážeme důvody, proč strany získávají za stejný počet hlasů jiný počet mandátů, rozebereme argumentaci senátorů a slabá místa návrhu, a také ukážeme, co by se stalo, kdyby změna skutečně vešla v platnost.

[1] Jan Horník (STAN), Lumír Kantor (KDU-ČSL), Petr Šilar (KDU-ČSL), Jiří Vosecký (SLK), Michael Canov (SLK), Václav Hampl (KDU-ČSL+SZ), Zbyněk Linhart (STAN), Ivo Valenta (SsČR), Petr Holeček (STAN), Tomáš Czernin (TOP 09), Jiří Šesták (STAN+HOPB), František Bradáč (KDU-ČSL), Luděk Jeništa (TOP+STAN), Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL), Miluše Horská (KDU-ČSL+Nestran), Jitka Seitlová (KDU-ČSL+SZ), Jiří Růžička (TOP+STAN), Leopold Sulovský (Ostravak), Zdeněk Brož (KDU+NV), Václav Láska (KDU-ČSL+SZ) a Eliška Wagnerová (SZ).

[2] Zákon požaduje pro dvojčlenné koalice 10%, pro trojčlenné 15% a pro čtyř a více členné 20% zisk hlasů pro postup do skrutinia.

Policy Paper – Karel Sál, listopad 2019

Celý text naleznete v PDF pod odkazem níže.

PDF ke stažení