Česká republika v posledních letech čelí bezprecedentním výzvám, které vyplývají z technologických změn, geopolitického přeskupování sil a strukturální proměny globálního průmyslu. Tento text analyzuje různé tlaky, s nimiž se Česko potýká ve snaze udržet si konkurenceschopnost a zároveň se vyrovnat s nároky evropské integrace. Na základě zkoumání průmyslové politiky, energetické bezpečnosti a politického směřování studie dochází k závěru, že budoucí význam Česka bude záviset na strategické diverzifikaci, posílení technologických kapacit a aktivním zapojení do multilaterálních struktur. Výzkum ukazuje, že právě politická rozhodnutí přijatá v tomto desetiletí zásadně určí, zda se Česko stane dynamickým aktérem nového globálního uspořádání, nebo zůstane v tradiční roli průmyslové periferie.

Hlavní body analýzy:

• Česká republika prochází strukturální proměnou, kterou pohání automatizace, elektromobilita a geopolitické napětí. Tyto faktory zpochybňují dosavadní exportně orientovaný model ekonomiky silně závislý na automobilovém průmyslu a zároveň odhalují slabiny v oblasti energetické bezpečnosti a strategické autonomie.
• Dlouhodobou konkurenceschopnost omezuje nízká inovační kapacita, slabší produktivita a nedostatečné propojení mezi výzkumem a průmyslem. Diverzifikace směrem k odvětvím, jako jsou IT, letectví, obranný průmysl či pokročilá výroba, je proto nezbytná, ale zároveň obtížná.
• Budoucnost Česka bude záviset na aktivních rozhodnutích v oblasti průmyslové, energetické a evropské politiky. Úspěšná adaptace může posílit jeho vliv i prosperitu. Pokud se však transformace nepodaří, hrozí ekonomická stagnace a politická marginalizace v rámci Evropské unie.

Analýza – Karel Sál

Celý text naleznete v PDF pod odkazem níže.