Oslavy výročí 17. listopadu se rychle blíží. Česko znovu zavzpomíná na studený páteční večer roku 1989, kdy došlo k brutálnímu napadení studentů komunistickou policií. Ožijí vzpomínky účastníků na dobu, kdy se mnoho nesmělo a mnoho nebylo. Tři desetiletí jsou poměrně dlouhá doba, během které dorostla nová generace občanů, jež ancien régime zná pouze z dokumentů a vyprávění. Dnešní historická perspektiva, má-li zůstat aktuální, ale musí krom samotné sametové revoluce zahrnovat i desetiletí svobody, které po znovuzískání svobody následovaly.

Otázka: „Co nám přineslo 30 let svobody?“ je pro každého z nás silně subjektivní záležitostí. Vyprávění pamětníků je pouze jedním střípkem v historii země, která po roce 1989 hodně získala a relativně málo ztratila. Mnohem důležitější je mezinárodní rozměr. Československo – potažmo Česká republika nezískala svobodu sama. Své revoluce, mnohdy méně sametové a méně sledované Západem, prodělalo dalších 12 států, ať bývalé satelity SSSR či bývalé svazové republiky. Po 30 letech teď máme jedinečnou šanci porovnat, jak se svoboda, demokracie a ekonomická a politická transformace projevila v životní úrovni občanů všech těchto zemí.