Strategie zahrnuje témata, jako jsou boj proti terorismu a organizované trestné činnosti, prevence a odhalování hybridních hrozeb, zvyšování odolnosti kritické infrastruktury a podpora kybernetické bezpečnosti, výzkumu a inovací. Dokument rovněž stanovuje nástroje a opatření, které je potřeba v příštích pěti letech vyvinout k zajištění bezpečnosti v našem fyzickém a digitálním prostředí.
Koronavirová krize zasáhla téměř všechny země světa a vyvolala tím klíčovou politickou debatu o tom, jaký je nejlepší plán na vyvedení jednotlivých zemí z této pandemie a jaké opatření jsou k jeho splnění potřeba. Relativně překvapivě velký úspěch slavily právě post-sovětské země střední a východní Evropy (region CEE). Má nízký počet infikovaných pacientů v regionu střední a východní Evropy méně společného s politickou reakcí a spíše souvisí s vakcínou Bacillus Calmette-Guérin (BCG)?
Nejvýraznější příklad lze nalézt v Německu, kde ačkoli vládní reakce byla stejná, oblast východního Německa, měla mnohem více koronavirových případů. Dalším příkladem, který byl k demonstraci teorie využit, byly Španělsko a Portugalsko. V tomto případě ačkoli se obě země nacházejí na stejném poloostrově a jsou to běžné turistické destinace, Portugalsko, kde byla vakcína BCG běžně distribuována, mělo nízký počet případů a Španělsko, kde se vakcína nedistribuovala, se stalo virovým ohniskem. Z těchto a dalších případů se tedy dalo hypotézovat, že výskyt Covid-19 a BCG vakcinace byl kauzálně spojený.
