Rostoucí regulace digitální ekonomiky v Evropské unii a České republice přináší výhody větší integrace vnitřního trhu, odstraňování některých bariér či zvýšení bezpečnosti, zároveň ale vytváří nepřiměřenou administrativní zátěž brzdící konkurenceschopnost a inovace. Je to důsledek především legislativní „tsunami“ z let 2019–2024, jejíž negativní dopady zmiňuje ve své analýze také Draghiho zpráva. V reakci na ní se stále více diskutuje nutnost snížit byrokracii, jež i v ČR stojí firmy desítky miliard korun. Jedním z možných řešením je přechod k tzv. chytré regulaci založené na principech namísto detailních a technických předpisech, využití regulačních sandboxů a užší spolupráce veřejného sektoru s byznysem při tvorbě pravidel.

Hlavní body analýzy:

• Regulace a dopad na konkurenceschopnost: Mezi lety 2019 a 2024 přijala EU velké množství komplexních pravidel, které Mario Draghi ve své zprávě označil za jednu z příčin poklesu globální konkurenceschopnosti evropských firem a snížení jejich inovačního potenciálu.
• Dopady regulací: Od rok 2010 bylo v EU předloženo na 100 legislativních návrhů pro oblast digitálních služeb. Některé z nich vedly k otevření příležitostí na vnitřním trhu EU a k posílení práv spotřebitelů nebo bezpečnosti, obecně se s nimi pojí dodatečné povinnosti, které firmy zatěžují vyššími náklady.
• Potřeba chytré regulace (Smart Regulation): Budoucí legislativa by měla být flexibilní (založená na principech, ne technických detailech), využívat technologické nástroje (RegTech) a experimentální prostředí (sandboxy) pro podporu inovací.
• Spolupráce veřejného a soukromého sektoru: Pro zlepšení stavu je nezbytné, aby stát vyčísloval náklady na compliance a firmy se aktivněji zapojovaly do připomínkování legislativy již v rané fázi jejího vzniku.

Policy Paper – Ondřej Kovařík

Celý text naleznete v PDF pod odkazem níže.