Hosté:
Lubomír Metnar, předseda, Výbor pro obranu, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Martina Heranová, vedoucí Katedry bezpečnostních studií, CEVRO University
Vojtěch Bahenský, bezpečnostní analytik, Institut mezinárodních studií, FSV UK
Jiří Vojáček, vojenský analytik
V červenci 2025 přijaly členské státy NATO zásadní rozhodnutí: zvýšit výdaje na obranu na 5 procent hrubého domácího produktu. Cíl je jasný – posílit vojenskou připravenost, modernizovat infrastrukturu a zlepšit schopnost reagovat na nové hrozby, včetně kybernetických. Na splnění závazku mají země čas do roku 2035, přičemž každý rok mají předkládat zprávu o plnění a pokroku. „Je to velký krok, ale také velká zodpovědnost. Budeme muset jasně říct, jak peníze rozdělíme – mezi armádu, obranný průmysl, infrastrukturu a výzkum,“uvedl na začátek předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar.
Česká realita: finance a priority
Pro Česko by zvýšení na 5 procent HDP znamenalo navýšení obranného rozpočtu zhruba na dvojnásobek oproti současnému stavu. To představuje obrovský zásah do veřejných financí. Vedoucí Katedry bezpečnostních studií CEVRO University Martina Heranová k tomu dodala, že bude nutné napříč celou veřejností vést debatu o prioritách. „Nejde jen o to, kolik utratíme, ale jak to uděláme. Potřebujeme plán, aby peníze neskončily v jednorázových nákupech bez dlouhodobého efektu.“ Řečníci se shodli, že občanům je třeba řádně vysvětlit, proč je nutné investovat do armády, vybavení a vývoje. Jedině tak budou s investicemi souhlasit. „Musíme lidem vysvětlit, proč je to důležité. Jinak se při první ekonomické krizi ozvou hlasy, že máme peníze utrácet jinde,“ dodal k tomu Metnar. Panelisté se také shodli na tom, že alianční závazek potřebuje deklarovanou podporu napříč celým politickým spektrem a navíc v dlouhodobém horizontu.
Metnar připomněl, že armáda stále používá část výzbroje z 80. a 90. let minulého století. „Budeme potřebovat modernizovat tanky, pořídit systému protivzdušné obrany a doplnit techniku v oblasti dronů,“ uvedl. Podle vojenského analytika Jiřího Vojáčka je to právě protivzdušná obrana a dronová výbava, na kterou by se Česko mělo prioritně zaměřit. Současně je třeba myslet také na přepravní kapacity a logistiku – tedy vozidla a zásobování.
Vojtěch Bahenský, bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií FSV UK zdůraznil, že kromě modernizace armády je třeba investovat také do odolnosti státu – tedy do kritické infrastruktury, logistického zázemí a kybernetické bezpečnosti. „Investice do kybernetické obrany musí jít ruku v ruce s budováním odolnosti informačního prostoru, jinak budeme zranitelní i bez jediného výstřelu,“ vysvětlil analytik. Stát by proto měl myslet nejen na špičkové technologie, ale také na proškolení a nábor nových odborníků, aby země měla dostatek specialistů na ochranu sítí a systémů.
Rozvoj výzkumu a vývoje z bezpečnostního hlediska, respektive zapojení akademiků do armádních dodávek bylo také jedním z témat diskuze. Panelisté vidí v navýšení rozpočtu šanci na posílení domácích technologických kapacit. „Výzkum musí mít jasné cíle a uživatele, jinak se investice ztratí,“ upozornila Heranová. Spolupráce univerzit, výzkumných ústavů a obranného průmyslu by měla být podle ní především systematická.
Vojáček vidí příležitost pro zapojení také českých firem, které by na poli Severoatlantické aliance mohli hrát mnohem významnější roli. To znamená nejen přímé zakázky, ale i podporu exportu, účast na mezinárodních projektech a sdílení know-how. „Je to také příležitost pro české firmy zapojit se do dodavatelských řetězců NATO a získat nejen zakázky, ale také potřebné know-how,“ dodal vojenský expert. Metnar upozornil na nutnost nastavení takových podmínek, aby se investice neodkláněly do zahraničí bez dopadu na českou ekonomiku.
Kam by peníze měly jít?
- Modernizace techniky, výbavy a výstroje (tanky, protivzdušná obrana, drony)
- Kybernetická bezpečnost a ochrana kritické infrastruktury
- Vojenská infrastruktura (základny, logistické uzly, muniční sklady)
- Výzkum a výboj (drony, senzory, AI podpora)
- Podpora domácího průmyslu a exportních kapacit
Shrnutí a doporučení
- Investice 5 procent hrubého domácího produktu na obranu představuje pro Česko příležitost i výzvu
- Ke splnění aliančního závazku je potřeba dlouhodobá politická podpora
- Ministerstvo obrany ve spolupráci Armádou ČR by měli vypracovat dlouhodobý plán a strategii a definovat priority
- Stát by měl efektivněji zapojit domácí průmysl a propojit a podporovat spolupráci mezi univerzitami a soukromým sektorem (i když s důrazem na bezpečnost)
- Veřejnosti je nutné aktivně a transparentně vysvětlovat potřebu investic