Našimi hosty byli:

• Michal Dyttert, prezident Svazu výrobců nealkoholických nápojů
• Jan Maršák, ředitel odboru cirkulární ekonomiky a odpadu, Ministerstvo životního prostředí
• Iva Werbynská, ředitelka, Obalový institut Syba

Moderátorkou byla Michaela Kloudová, výkonná ředitelka, Institut cirkulární ekonomiky

Evropská unie spouští nový balík pravidel, který se dotkne každého výrobce i spotřebitele. Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPRW) začne od příštího roku postupně vstupovat v platnost a přinese přísnější požadavky na recyklovatelnost, znovupoužitelnost i označování obalů. Cílem je méně odpadu a větší tlak na udržitelnost. Pro firmy však změny znamenají zásadní investice a pro zákazníky s největší pravděpodobností vyšší ceny.

Debata ukázala, že obalová revoluce přináší nejen povinnosti a rizika, ale také příležitosti k inovacím.

Podle ředitele odboru cirkulární ekonomiky a odpadu z Ministerstva životního prostředí Jana Maršálka znamená přijetí PPWR zásadní změnu oproti dosavadní evropské legislativě. „Nařízení je komplexní dokument, který postihuje celý životní cyklus daného obalu – od výroby přes označování až po recyklaci,“ uvedl. Poukázal na to, že Evropská komise se rozhodla přejít od směrnic, které si členské státy mohly vykládat po svém, přímo k účinnému nařízení. To má zajistit větší jednotnost a odstranit roztříštěnost roztříštěnost trhu. Největší výzvou bude splnění povinnosti snižovat množství obalového odpadu, je přesvědčený Maršálek. „Do roku 2040 se musíme dostat na minus patnáct procent oproti roku 2018. To je jeden z nejtěžších úkolů, které nařízení přináší,“ doplnil.

Výzva pro průmysl: miliardové náklad a nové technologie

Z pohledu výrobců představuje PPWR skutečnou revoluci. Michal Dyttert, prezident Svazu výrobců nealkoholických nápojů, uvedl, že nové požadavky zásadně změní používané materiály i výrobní procesy. „Některé obalové materiály zmizí z trhu a bude nutné investovat do nových technologií. Budou to obrovské investice a zaplatíme je všichni – v ceně finálního produktu,“ varoval Dyttert.

Náklady se podle něj budou v celé Evropě počítat na miliardy eur. Nejhorší to budou mít firmy, které zpracovávají složité obaly, jako jsou dehydrované potraviny, krmiva pro zvířata nebo kosmetika. Dyttert ale dodal, že díky delšímu horizontu plnění některých povinností je možné náklady rozložit v čase: „Pokud se začne přistupovat na opatření hned, nebude to nárazová investice. Kdo ale bude čekat, riskuje, že vypadne z dodavatelského řetězce.“

Začnete hned a spolupracujte

Praktický pohled do diskuze nabídla ředitelka Obalového institutu Syba Iva Werbynská. Podobně jako další řečníci i ona apelovala na firmy, aby nečekaly na poslední chvíli a už nyní analyzovaly své obalové portfolio. „Evropská unie nechá na trhu jen obaly, které budou recyklovatelné nebo znovu použitelné,“ upozornila.

Doporučila proto provést inventuru obalů, ověřit jejich recyklovatelnost a obsah recyklátu a úzce spolupracovat s dodavateli obalů. Maršálek i Werbynská připomněli, že přípravy probíhají intenzivně nejen v členských státech EU, ale i mimo ně. „V Turecku nebo Číně se společnosti aktivně chystají, školí zaměstnance a dělají audity. Byla bych nerada, aby české podniky doufaly, že se to nějak odloží. To už se nestane,“ varovala ředitelka institutu.

Jednou z mnoha novinek, které obalová legislativa přináší, je také harmonizované značení obalů, které má spotřebitelům usnadnit třídění. Místo roztříštěných národních požadavků přibudou jednotné piktogramy platné v celé EU. To je podle řečníků pozitivní krok. Sice to bude znamenat jisté náklady, ale zároveň to povede k odstranění rozdílných požadavků jednotlivých zemí.

Příležitost i nejistota

Nová pravidla mohou podle Maršálka podnítit vznik vést k aplikaci úspornějších řešení a přispět k větší konkurenceschopnosti. „To, co je někdy vnímáno jako hrozba,“ dodal, „může být příležitost k posunu vpřed.“ Mezi dotčenými subjekty sice teď panuje nejistota a odborníci se obávají, jestli budou podmínky a procesy nastaveny reálně a budou zohledněna jednotlivá specifika materiálů. Dyttert ale tyto obavy uklidnil. Werbynská navíc vyzvala k aktivní účasti firem v pracovních skupinách a při připomínkování legislativy. „Pokud se do nich nezapojíte, může se stát, že komise nataví podmínky, které vám znemožní podnikat. Je potřeba dodat podklady a data, jinak si Brusel nakreslí, co se mu zlíbí,“ upozornila.

Doporučení:

1. Firmy by měly co nejdříve začít s přípravou – udělat inventuru obalového portfolia, prověřit recyklovatelnost a obsah recyklátů.
2. Podniky by měly spolupracovat v celém dodavatelském řetězci – zapojit obaláře, dodavatele i obchodní partnery.
3. Inovace jako příležitost – tlak na udržitelnost může přinést nové obchodní modely, materiály a konkurenční výhody.
4. Společnosti by se měly aktivně zapojit do legislativního procesu, sdílet data a připomínkovat návrhy, aby prováděcí předpisy odpovídaly realitě trhu