Institut pro politiku a společnost pro Vás spolu s Junior Diplomat Initiative uspořádal na půdě pražské VŠE debatu, jejímiž hosty byly jedny z nejvýraznějších žen na české, respektive evropské politické scéně, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví Věra Jourová a europoslankyně ALDE Martina Dlabajová. Ač název debaty zněl “Atraktivní Evropa pro mladé”, tematický záběr se zcela přirozeně neomezoval pouze na otázky spojené s image EU v očích mladé generace. Stejně tak přestože byla přednáška určena zejména studentům, mohli být organizátoři potěšeni, že se jí zúčastnilo i nemálo zástupců střední generace, kteří povznesli diskuzi svými kritickými dotazy.

Atraktivní Evropa: jen pro mladé?

Úvod patřil představení agend obou dam a plynule přešel v diskusi o obecnějších námětech a vizích. Martina Dlabajová se v EP soustředí na práci s mládeží, podpoře podnikavosti a kreativity. “Evropská unie dává mladým spoustu příležitostí, přináší jim výhody co se zaměstnanosti, vzdělávání, cestování a všeobecné mobility týče, podporuje nové ideje…”, vyjmenovala pozitiva EU Dlabajová. Unie je projektem, který prorůstá celou společností, avšak mladšími generacemi o poznání více. Evropa je zkrátka atraktivní pro mladé. V tomto bodě se však dostáváme k problému, kterého se ihned dotkla eurokomisařka Jourová poněkud mrazivým konstatováním, že “budujeme Evropu pro mladé, avšak zapomínáme na starší generace a na lidi, kteří mají z tak rapidního pokroku strach.” A měla do značné míry pravdu: co jsou protievropské revolty ve Velké Británii a Francii jiného, nežli volání těch, kteří se cítí být Evropou opomíjeni a ostrakizováni? EU se tak musí soustředit na vysvětlování prospěšnosti EU a budování narativu, který by zaujal i občany mimo okruh městských liberálů.

Malé vize, velké problémy

Evropě je často vyčítáno, že věnuje příliš pozornosti malým tématům, a nepředstavuje velkou, sjednocující vizi, která by dokázala strhnout její obyvatele. Příliš direktivní přístup k otázkám každodenního života naopak přináší pocit, že je lidem upíráno právo na svobodné rozhodování. “Evropa by měla být velká ve velkých tématech a citlivá v malých”, řekla Dlabajová. Podle Jourové je pak úkolem Unie vést, ukazovat cestu a dávat nový rozměr pojmům, jako je svoboda, mír či solidarita; pojmům, z nichž se pro mnohé z nás staly jen bezobsažné floskule. Je to však také zásluhou všech, kdož se podílejí na integračním procesu, že je Evropa vnímána ve světě jako kontinent svobody a míru.

Zapomínat by se podle eurokomisařky nemělo na pojem vlast, který je často stavěn do opozice k Evropě, zejména nacionálně zaměřenými subjekty, které na tomto pseudosváru kapitalizují. Pocit sounáležitosti s vlastí je nejen možné, ale i žádoucí skloubit s transcendentní evropskou identitou. Přesto si eurokomisařka posteskla, že ze své pozice nemůže hájit zájmy České republiky, ač by občas ráda. Evropská komise je totiž absolutně nestranný, profesionální orgán, který sleduje zájmy Unie jako celku.

Podle eurokomisařky je potřeba vyvíjet snahu, abychom dále mohli požívat privilegií, které jsou v pojmech svoboda a mír obsažena. “Mír a svoboda jsou základem všeho, našeho světa, fungování naší společnosti.” Jedná se o pojmy tak internalizované, a každodenní že si často ani neuvědomujeme jejich důležitost. “Za tyto hodnoty je potřeba se postavit, abychom o ně nepřišli,” apelovala na posluchače paní Jourová, a připomněla vývoj v Polsku a Maďarsku, kde se vlády jaly oklešťovat svobody médií a nebezpečně koncentrovat moc do svých rukou.

Když však přijde řeč na ochranu spotřebitele, rozčilujeme se nad, na evropské poměry, tristně vysokými cenami, které čeští spotřebitelé platí velkým mobilním operátorům nebo nad kontrolou kvality potravin. “Bohužel, tohle jsou procesy, do kterých se nelze z pozice Evropské unie nabourat. Samozřejmě je možné zavádět normy na složení, ale tohle není cesta.”, uvedla Věra Jourová. Evropská komise navíc nemá pravomoci ovlivňovat vnitřní trhy států, od nichž by měly pocházet normy, které by definovaly složení potravin. “Jediné, co můžeme dělat, je nekupovat nekvalitní potraviny, individuálně se rozhodnout, co budeme jíst,” dodala Dlabajová.

Image politiky vs. Image politiků

Evropská unie má s image problém také proto, že je mnohými občany spatřována jako něco vzdáleného, neuchopitelného až abstraktního, jako instituce, jejíž jedinou náplní je vytvářet nová pravidla a nové regulace. “Této situace zneužívají politici na národní úrovni, a vážně to není jen v českém prostředí,” uvedla Martina Dlabajová na adresu ministrů, kteří často používají EU jako hromosvod negativních emocí voličů, které jsou však často produktem jejich vlastního selhání. Platí to namátkou v případě regulace držení střelných zbraní, kontroverzního návrhu EK, jemuž se čeští zástupci v Bruselu brání a který se snaží zmírnit.

Vzhledem k procesu několikakolových konzultací, které musí co nejlépe sjednotit zájmy národních států, politických uskupení a EK je nemravné, když ministři schovávají svou inaktivitu či nevůli vstupovat do těchto jednání za hesla o zlém a diktujícím Bruselu, jak toho jsme často svědky. Nejinak je tomu i v případě migrace: “Mnoho občanů svaluje vinu za migrační krizi na Evropskou unii, přitom si neuvědomují, že migrační politika a ochrana hranic je čistě v gesci členských států,” shrnula situaci Jourová.

Bezpečnost a svoboda

Diskuze se stočila i na ochranu dat a údajů a odlišný přístup, který k němu panuje na obou stranách Atlantiku, kdy se EK snaží najít balance mezi rostoucí poptávkou po bezpečnosti a udržením osobních svobod. Zajímavý postřeh přinesla paní Dlabajová když připomněla, že existuje velice široké spektrum názorů na vnímání hrozeb v rámci samotného europarlamentu, stejně tak jako je viditelná divize mezi Západem EU, který má strach z Amerických tajných služeb a jejich zásahů do soukromí občanů, a Východem EU, kde jsou vzhledem k dějinám jako hrozba vnímány tajné služby Ruska.

V závěru paní Jourová popřela,  že by se chtěla ucházet o post prezidentky České republiky v nadcházejících volbách. “Mám v Evropské komisi závazek do roku 2019, a ten míním splnit.” A jaký by měl být prezident? “Měl by lidi spojovat, něco pro ně dělat, a hlavně nedělat ostudu v zahraničí. Takže asi víte co si myslím o možných kandidátech,” uzavřela eurokomisařka Jourová diskuzi implicitní narážkou.