ipps

Institut pro politiku a společnost  uspořádal 8. prosince 2016 pátou debatu z cyklu Vzdělávání  debatu na téma “Bude učitelská profese existovat ještě za 10 let?” Pozvání přijali pánové Hana Košťálová, programová ředitelka, Pomáháme školám k úspěchu, Jiří Zlatuška, poslanec a děkan Fakulty informatiky, Masarykova univerzita, Jiří Holoubek, prezident, Elektrotechnická asociace České republiky a Jiří Hokeš, ředitel, Scioškola Praha 11.

Moderátorka Dáš Divišová otevřela debatu otázkou proč je toto téma pro panelisty důležité, a co je vlastně přimělo o tomto tématu přijít hovořit.

Pro Hanu Košťálovou je jeden z důvodů fakt, že si nedokáže představit, že učitelé zmizí, protože děti potřebují někoho, kdo je učí a zároveň není rodič. Jiřího Hokeše také děsí představa, že by byl sám co by učitel nahrazen strojem.  Podle Jiřího Holoubka je těžké odhadnout, jaké školství za deset let bude, protože ani z pohledu průmyslu nedokážeme říct, jaké budou za deset let potřeby trhu.

Poslanec Zlatuška rovněž zastává názor, že učitelé nahrazení nebudou, protože člověk se formuje především interakcemi s dalšími lidmi. Robot může zvládnout spoustu učitelské práce, ale nemůže nahradit interakci s lidmi. Mnohokrát v historii se ukázalo, že problémy, o kterých odborníci spekulovali vůbec nenastaly, protože se vyřešili úplně jinak a sami přirozeným vývojem. Proto mu přijde důležitější vychovávat flexibilně myslící bytosti otevřené různým řešením. V budoucnosti bude také velkou roli sehrávat matematika. I přesto tento všeobecně známy fakt se situace rok od roku zhoršuje, protože žáci v testech dopadají hůře a hůře. Bylo by nasnadě přehodnotit strategii, protože strašení evidentně nepomáhá.

Jaké by to bylo, kdyby byl učitel robot?

  • Je možné, že robot by v určitém bodě vývoje začal zpochybňovat, proč nás učí d
  • Edurobot (článek)
  • Podle některých teorií proběhne industrializace 5.0 tak, že roboti ovládnou lidi
  • Samoučící systému jsou již známy dlouho, jediné co zatím neumějí je hledat kreativní řešení
  • Co kreativita znamená a jak se v dětech podněcuje, ale nevíme a proto by bylo těžké naprogramovat stroj, který by k tomu žáky vedl
  • Kreativita vzniká v momentě, kdy jsme konfrontování s neznámým
  • Tento fakt potvrzují různí zastánci teorií o tom, jak se děti učí číst. Existují různé teorie o tom, co je nejlepší. Děti se ale naučí číst navzdory všem teoriím a učebních schémat a my nevíme jak.

Co se mají podle Vás žáci učit?

– začíná byt velmi škodlivý přístup k tradičním povoláním, bude potřeba soubor dovedností a to se bude odvíjet od toho, co budou potřebovat firmy, s přesahem do digitalizace, ale i soft skills, co se týče interakce mezi lidmi

  • Škodí škatulkování, lidé už nemůžou být vedení ke škatulkování, ve společnosti existuje nostalgie po starých řemeslech, ale opak je pravdou. Rychle měnící se svět nás nutí k něčemu jinému
  • V zahraničí např. školy vytvářejí „nadpředměty“, v matematice mají některé státy mnohem omezenější kurikulum, ale jdou více do hloubky. Žáci jsou si pak na základě těchto opravdu osvojených znalostí sami pochopit souvislosti dalších matematických jevů

Máte pocit, že ve Sciu se spěje k tomu, aby se děti svobodněji rozhodovali, co se chtějí učit?

Ano, vše co zaznělo, bude pro děti důležité. Jsou ale děti, které potřebují podporu, nejprve si volí z naší nabídky a až potom se dostanou k tomu, že  jsou schopny se samy koučovat. Dále je vidět, že toho po dětech chceme strašně moc. Chceme, aby se děti sami uměly učit, věděly co je baví, jaké má silné a slabé stránky, měli integrovanou morální osobnost

  • Učitelé nemají momentálně ke změnám dostatečnou podporu, ve svém pracovním nasazení zvládají své úkoly a nic navíc, proto je změna tak pomalá
  • Tento problém pomáhá řešit iniciativa Pomáháme škole k úspěchu. Pomocí nezávislých konzultantů vytváří ve školách prostor pro učitele, aby přebírali iniciativu a učili více jak chtějí a pomáhají jim plánovat a implementovat změny, které chtějí. Jedním z vedlejších pozitivních efektů tohoto přístupu může být že sebevědomí učitelé vychovávají sebevědomé žáky, neschopný učitel vychovává neschopné žáky.
  • Iniciativa rovněž mezi školami vytváří „rodinné“ prostředí, ve kterém si jednotlivé instituce navzájem pomáhají a mají pocit, že problémy které řeší nemají sami