Robert Králíček, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Jan Kavalírek, náměstek ministra a vládní zmocněnec pro umělou inteligenci
Petr Ulvr, spoluzakladatel Tensor Ventures

Umělá inteligence se stává jedním z hlavních tahounů technologického i ekonomického růstu. Vznikají nové strategie, investiční plány i projekty – od vývoje startupů po ambiciózní cíl postavit v Česku jednu z pěti evropských gigatováren na AI. Na druhé straně ale stojí otázka, jestli dokáže stát využít potenciál vědců a firem a proměnit jej v konkrétní výsledky. „Máme spoustu energie, ale slabou realizaci. Musíme podpořit vzdělávání, výzkum a najít funkční platformu pro spolupráci státu a soukromého sektoru,“ uvedl hned v úvodu diskuze poslanec Robert Králíček.

Podle vládního zmocněnce pro umělou inteligenci Jana Kavalírka si Česko nevede vůbec špatně – ve zpracování jazyka jsme pátí na světě, v robotice osmí v Evropě. Navíc máme podle něj velmi silné akademické zázemí. „Musíme udržet špičkové vědce doma a zajistit kontinuální financování výzkumu v AI i dalších technologií,“ je přesvědčen.

V oblasti firemního nasazení AI je ale Česko pod průměrem Evropské unie: umělou inteligenci používá jen asi 11 procent firem, přičemž v EU je to přes 13 procent. Kavalírek ve shodě s dalšími řečníky zdůraznil, že podnikatele, firmy a společnosti je nutné více motivovat – ať už formou podpory, nebo osvěty. Králíček k tomu dodal, že je třeba akcentovat roli vzdělávání a samovzdělávání, dotace jako podpora od státu podle něj nejsou na místě.

Petr Ulvr, spoluzakladatel Tensor Ventures, připomněl, že Česko má rostoucí ekosystém startupů, ale chybí zde zkušenosti s expanzí a silnější podpora ze strany státu. „Stát by mohl být například zákazníkem technologických firem, inspirovat se v zahraničí a investovat do výpočetní infrastruktury.“ Tuto myšlenku podpořili také Kavalírek i Králíček. „Dokážu si představit třeba malou obec, které bude AI pomáhat s těmi základními věcmi, namísto drahých právníků, IT specialistů atd.,“ řekl poslanec.

Sám Ulvr uvedl tři recepty, které by mohly do budoucna pomoci: propojení akademické sféry a byznysu – nápady by se pak rychleji dostávaly z laboratoří ven do světa. Druhým bodem je AI gigafactory, která představuje centralizovaný výpočetní výkon pro vědce i firmy, a nakonec stát jako aktivní uživatel AI: například pilotní projekty ve zdravotnictví či ve školství.

Politická záštita

Všichni tři řečníci během hodinové diskuze několikrát zdůraznili, že implementace a vývoj umělé inteligence budou fungovat pouze v případě, že bude mít svého garanta, nějakou silnou politickou figuru, která bude AI tlačit dopředu. „Když si dneska řeknete AI, napadnou vás v politice pouze dvě jména: Kavalírek a klon Kavalírka. A to je málo,“ s nadsázkou řekl Králíček. Zdůraznil, že je potřeba, aby záštitu převzal některý z členů vlády a prezentoval za ni zodpovědnost. Bez koordinace a sdílení zdrojů mezi ministerstvy totiž stát nedokáže držet krok se soukromým sektorem.

Zásadním tématem pracovní snídaně byla také připravovaná evropská regulace AI – AI Act. Kavalírek připomněl, že on osobně a stejně tak i český stát usilují o to, aby pravidla byla co možná nejjednodušší, bez zbytečných regulací a byrokracie. Vznikla proto česká iniciativa, pro kterou se náměstek a jeho tým pokoušejí sehnat podporu napříč státy EU. „Evropa je světová špička v regulaci, ale vývoj zaostává. A to my chceme změnit,“ řekl.

Podle Ulvra regulace často brzdí inovace. A jestli je překážek hodně, nadějní vývojáři a podnikatelé se zkrátka rozhodnou odejít pryč. Startupy a své produkty vyvíjejí jinde, kde je prostředí příznivější.

AI gigafactory

Velkým cílem je vybudovat v Česku jednu z pěti evropských AI Gigafactory – centra s obrovským výpočetním výkonem, které by mělo sloužit vědcům, startupům i velkým firmám pro trénování a provoz pokročilých AI modelů. Projekt je součástí plánu Evropské unie. O umístění soupeří na šedesát lokalit, podle Kavalírka se však reálně uvažuje o několika málo projektech. „Česko bude soutěžit hlavně mezi Polskem, Litvou a Rumunskem. Přičemž Litva je v komplikované situaci, Rumunsko předpokládáme, že v tom vyjednávání nebude tak silné. Pak jsou tu ti Poláci,“ shrnul české šance náměstek.

Český projekt je už v poměrně pokročilé fázi. K dispozici je pozemek i smlouva na příkon 27 MW – jeden z klíčových parametrů. Celková investice se odhaduje na 30 miliard korun, z čehož polovinu by měla pokrýt Evropská unie. Zbytek peněz by měl zajistit stát, ideálně ve spolupráci se soukromými investory.

Řečníci se shodli, že projekt bude fungovat pouze za předpokladu, že ho vláda označí za jednu ze svých priorit a strategických investic. „Pokud chceme hrát první ligu, musíme ukázat, že o projekt opravdu stojíme,“ dodal Kavalírek.

Shrnutí a doporučení

• Česká republika má v AI silnou vědeckou základnu a rostoucí startupovou scénu.

• Je třeba snažit se prosadit předvídatelné prostředí, zasadit se o snížení byrokracie a zbytečných regulací. ČR je v tomto směru aktivní na poli EU.

• Pro rozvoj a implementaci je zásadní udržet v tuzemsku talenty a odborníky a snažit se motivovat zahraniční experty.

• Stát by měl motivovat k používání umělé inteligence a sám by se měl stát zákazníkem.

• Mít na vládní úrovni definovanou strategii podpory AI a celou oblast zaštítit ministerským garantem.

• AI gigafactory označit za strategickou investici.