Na kardiovaskulární onemocnění v Česku umírá téměř každý druhý člověk. Přestože medicína je vyspělá a lidé mají přístup k moderní léčbě i prevenci, úmrtnost na infarkty a mrtvice se nedaří výrazně snižovat. Většina rizikových faktorů – vysoký krevní tlak, obezita, kouření, nedostatek pohybu a stres – zůstává přítomná napříč generacemi. U příležitosti Mezinárodního dne srdce proto zazněla otázka, co vlastně pro zdraví srdce děláme, a co naopak stále zanedbáváme.

O těchto tématech hovořil profesor Jan Pirk, emeritní přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM. Podle něj si většinu kardiovaskulárních onemocnění způsobujeme sami, a to nezdravým životním stylem a neochotou měnit navyklé chování. „Člověk není od přírody stavěn na takové množství stresu a takový fofr, jaký máme v dnešní době. Pokud to nekompenzujeme pohybem a zdravým životním stylem, vyvoláváme si civilizační choroby sami,“ uvedl. Přibližně polovina všech rizikových faktorů je dle něj ovlivnitelná – a tedy přímo v našich rukou.

Zásadní roli hraje pohyb. „Ten, kdo se přestane hýbat, přestane žít. Pohyb je základní životní vlastnost,“ zdůraznil profesor Pirk a dodal, že ideální je dynamická fyzická aktivita alespoň dvakrát až třikrát týdně po dobu 45 až 60 minut. Doporučil například i nordic walking, tanec nebo jiné formy pohybu, které člověka baví a které dokáže dlouhodobě zvládat.

Prevence začíná v dětství

Velký důraz kladl i na východu dětí k pohybu. Právě v předškolním a raném školním věku se formuje vztah k aktivnímu životnímu stylu. Pirk kritizoval přístup rodičů, kteří své děti „obalují“ před jakýmkoliv stresem: „Dítě nesmí být známkované, nesmí být pokárané, ale pak přijde do života a neumí se vyrovnat s běžnými formami stresu.“ Přiměřený stres je podle něj přirozenou a zdravou součástí vývoje – zvyšuje výkonnost a odolnost organismu.

Profesor Pirk rovněž upozornil na potřebu motivovat lidi k preventivním prohlídkám. Češi je podle statistik stále velmi podceňují, a to i přesto, že včasná diagnostika může zachránit životy. „Lidé by neměli být trestání za to, že k lékaři nejdou, ale naopak odměňováni za to, že prevenci nepodceňují. Pozitivní motivace funguje mnohem lépe než trest,“ uvedl s odkazem na příklady ze zahraničí. Inspirací mohou být například německé zdravotní pojišťovny, které za pravidelnou účast na sportovních akcích či preventivních programech udělují bonusy.

V závěru se profesor Pirk vrátil k otázce životního stylu a společenského prostředí. Připomněl, že Češi patří mezi nejvíce obézní národ v Evropě a že bez zásadní změny chování jednotlivců se situace nezlepší. „Každý z nás má možnost své zdraví ovlivnit. Stačí se začít hýbat, jíst rozumně a chodit na prevenci,“ zdůraznil Pirk.