Úvod

Seminář „Kam směřují městské a obecní policie?“ se zaměřil na postavení obecních policií v systému vnitřní bezpečnosti a jejich proměňující se roli v posledních letech. Obecní policie dnes v praxi vykonávají širší spektrum činností, než jaké jim původně přisuzovala legislativa, a stále častěji se podílejí na řešení situací přesahujících rámec samospráv. Odborníci apelují na potřebu jasnějšího vymezení kompetencí, vztahu mezi státem a obcemi, financování a zajištění personální stability. Bez jednoznačného ukotvení role obecních policií v bezpečnostní architektuře státu totiž nelze efektivně řešit ani jejich další rozvoj, ani rostoucí nároky, které jsou na ně kladeny.

Robert Králíček, poslanec a člen sněmovního výboru pro bezpečnost

Městské a obecní policie jsou dnes klíčovou součástí bezpečnostního systému. „Vnímám je jako jeden z nepostradatelných prvků naší bezpečnosti,“ uvedl poslanec Robert Králíček s tím, že jejich role roste i kvůli dlouhodobému podstavu u Policie ČR a dalších složek. Podle něj obecní policie v praxi často přebírají širší úkoly, než jaké jim ukládá legislativa, a bývají první na místě při řešení incidentů. To otevírá debatu o jejich budoucím postavení, kompetencích i očekáváních ze strany státu a samospráv.

Králíček upozornil na výrazné rozdíly mezi jednotlivými obcemi a absenci jednotného řízení, metodiky či vzdělávání. „Je velmi obtížné efektivně řídit stovky různě nastavených obecních policií bez jasného systému,“ uvedl. Zdůraznil potřebu legislativních změn a nutnost širší odborné diskuse, která by vedla k jasnějšímu ukotvení obecních policií v bezpečnostní strategii státu.

Martin Macháček, předseda Svazu obecních a městských policií ČR

K otevřené odborné diskusi vyzval také předseda SOMP ČR Martin Macháček. Zdůraznil, že hlavní otázkou, kterou by si měli všichni klást, je budoucí role obecních policií: „Přemýšlejme nad tím, kde je vlastně místo městských policií v bezpečnostní architektuře státu.“

Postavení obecních policií v systému vnitřní bezpečnosti státu a jejich kompetence

Hosté:
Robert Králíček, poslanec a člen sněmovního výboru pro bezpečnost
Martin Macháček, předseda SMOP ČR
Ondřej Mundl, místopředseda SOMP ČR
Zdeněk Pištora, předseda Bezpečnostní komise Předsednictva SMO ČR
Tomáš Lerch, první náměstek policejního prezidenta
Drahoslav Ryba, poslanec Parlamentu ČR

Skutečně stát počítá s obecními policiemi jako se systémovou součástí vnitřní bezpečnosti? Ondřej Mundl, místopředseda SOMP ČR, upozornil, že stát obecní policie v praxi využívá, ale jejich roli podle něj dostatečně nevymezuje. „Stát s obecní policií počítá a hodně ji využívá, ale nepřijímá za to odpovědnost,“ uvedl.

K tomuto názoru se přidal předseda Bezpečnostní komise Předsednictva SMO ČR Zdeněk Pištora, podle kterého se stát naučil městské policie využívat zejména tam, kde jsou první na místě a dobře znají místní prostředí. „Prakticky je využívá pro vnitřní bezpečnost, ale formálně už tomu tak není,“ řekl. Z pohledu samospráv proto upozornil i na otázku financování úkolů, které obecní policie fakticky vykonávají za stát.

Za Policii ČR Tomáš Lerch zdůraznil, že spolupráce obou složek je důležitá zejména v oblasti veřejného pořádku, dopravní bezpečnosti, sdílení informací a využívání kamerových systémů. Připomněl také, že se připravují projekty hlubší spolupráce, konkrétně zmínil pilotní projekt v Plzni, který má začít ve druhé polovině tohoto roku.

Kompetence, financování a hranice odpovědnosti

Účastníci panelové diskuse hledali odpověď na otázku, kde má být hranice mezi samosprávnou rolí obecních policií a úkoly, které už fakticky spadají do širší bezpečnostní politiky státu. Martin Macháček, předseda SMOP ČR, upozornil, že činností vykonávaných v přenesené působnosti dlouhodobě přibývá. „Dnes se pohybujeme někde kolem devadesáti procent činnosti, která spadá do přenesené působnosti,“ konstatoval s tím, že stát by měl svůj podíl jasněji definovat a také finančně zohlednit.

Podle poslance Roberta Králíčka je ale důležité si nejdříve vyjasnit základní otázky: co má stát, obce i veřejnost od obecních policií očekávat. „Nejdřív musíme redefinovat hranice, jestli jsou dnes nastaveny dobře, nebo nejsou,“ řekl. Podle něj je klíčové nejprve popsat roli obecních policií v nové bezpečnostní situaci a teprve poté řešit kompetence, zákon i financování.

Právě místní znalost je podle poslance Drahoslava Ryby zásadní výhodou obecních policií, ať už při běžném výkonu služby, nebo při mimořádných událostech. Zároveň naznačil, že možností budoucího ukotvení je více, například jasnější začlenění do systému krizového řízení nebo jednotnější pravidla, označení či vzdělávání strážníků.

Debata se v závěru stočila i ke krizovým situacím, které ukazují, proč je vyjasnění role obecních policií důležité nejen v běžném výkonu služby, ale i při mimořádných událostech. Mundl upozornil, že v případě vážného incidentu může být městská policie první ozbrojenou složkou na místě. Lerch na to reagoval tím, že každá bezpečnostní složka musí mít jasně určenou roli a odpovídající výcvik. Macháček následně doplnil, že právě proto by výcvik a spolupráce s Policií ČR měly počítat i se situací, kdy strážníci dorazí k události jako první.

Personální stabilita, konkurenceschopnost a sociální jistoty strážníků

Hosté:
Robert Králíček, poslanec a člen sněmovního výboru pro bezpečnost
Martin Macháček, předseda SOMP ČR
Ondřej Mundl, místopředseda SOMP ČR
Radka Vladyková, výkonná ředitelka SMO ČR
Tomáš Machanec, ředitel odboru sociálního pojištění MPSV

Kdo má nést odpovědnost za fungování obecních policií? Shoda mezi řečníky panovala v tom, že bez jasného vymezení kompetencí nelze efektivně řešit ani financování, ani další systémové otázky. Výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková zdůraznila potřebu návratu k základům: „Bez revize a jasného vymezení činností se to bude těžko řešit.“ Podle ní se v praxi dlouhodobě mísí samosprávné a přenesené úkoly, což komplikuje fungování celého systému.

Na to navázal poslanec Robert Králíček, který opakovaně zdůraznil, že debata o financování přichází až jako druhý krok. „Nejdřív musíme redefinovat, co má městská policie dělat, a teprve potom řešit peníze,“ uvedl.

Podle předsedy SMOP ČR Martina Macháčka je současný stav výsledkem dlouhodobého vývoje, kdy obecní policie postupně přebíraly další agendy. Zároveň ale odmítl představu, že by se tyto kompetence měly omezovat: cílem je spíše „nastavit systém tak, aby byl dlouhodobě udržitelný“.

Platy, podmínky a budoucnost profese

Druhá část debaty se zaměřila na samotné strážníky a jejich postavení na trhu práce. Diskutující upozorňovali na rostoucí tlak na odměňování i celkovou atraktivitu profese. Místopředseda SOMP ČR Ondřej Mundl poukázal na to, že rozhodování uchazečů je v praxi velmi přímočaré: „První srovnání je vždy nástupní plat.“ Pokud jsou rozdíly mezi městskou a státní policií výrazné, promítá se to přímo do náboru.

Macháček tento problém konkretizoval a varoval před dalším rozevíráním nůžek mezi jednotlivými složkami: „Obce dnes dělají maximum, aby byly městské policie konkurenceschopné, ale pokud se platy u státní policie výrazně zvýší, nebude to udržitelné.“

Za Ministerstvo práce a sociálních věcí ředitel odboru sociálního pojištění Tomáš Machanec připustil, že veřejný sektor má dlouhodobě problém konkurovat soukromé sféře, zejména při náboru mladších pracovníků.

Debata se zároveň dotkla i širší otázky, zda má být práce strážníků srovnatelná s Policií ČR. Králíček v této souvislosti upozornil, že jde o zásadní rozhodnutí pro budoucí směřování: „Pokud chceme srovnatelné podmínky, musí tomu odpovídat i kompetence.“

Diskuse tak i ve druhém panelu potvrdila hlavní závěr celé konference – bez jasného určení role obecních policií v bezpečnostním systému státu nebude možné dlouhodobě řešit ani jejich financování, ani personální stabilitu.

Závěrečná doporučení:

· Jasně vymezit roli obecních policií v bezpečnostním systému státu. Definovat, jaké úkoly mají plnit vůči státu a jaké zůstávají v gesci samospráv.
· Oddělit samosprávné a přenesené kompetence. Přehledně určit, které činnosti obecní policie vykonávají za stát a které za obce.
· Navázat financování na reálně vykonávané činnosti. Nastavit systém tak, aby stát finančně reflektoval úkoly, které na obecní policie přenáší.
· Zvýšit konkurenceschopnost profese strážníka. Řešit odměňování, benefity a pracovní podmínky tak, aby odpovídaly náročnosti práce a trhu práce.
· Posílit systém vzdělávání, výcviku a koordinace. Zavést jednotnější metodiku, sdílení informací a spolupráci s Policií ČR.
· Otevřít debatu o dlouhodobé institucionální podobě systému.
· Zvážit, zda současný model dvou paralelních složek odpovídá budoucím bezpečnostním potřebám.