Nestihli jste některou z našich akcí? Nebo Vás prostě jenom zajímají nejdůležitější informace, které zazněly? V jednoduchosti je krása. Rozhodli jsme se proto, že všechny reporty, videa, fotografie a tiskové zprávy dáme přehledně na jedno místo. Ať už hledáte cokoliv, určitě jste tu správně. Teď už Vám nic důležitého neuteče.

PODÍVEJTE SE NA PROBĚHLÉ AKCE

18. 5. 2017

Více o události

Institut pro politiku a společnost uspořádal ve spolupráci s se skupinou EUNIC (European Union National Institutes for Culture) dne 16. května 2017 debatu s názvem „Co kdyby neexistovaly digitální technologie?“ Hlavním tématem debaty bylo spojení ochrany soukromí a užívání digitálních technologií. Hlavním hostem této debaty byl Max Schrems, rakouský právník a aktivista kampaně proti Facebooku.

Dalšími řečníky byli: Holger Volland, viceprezident Frankfurt Book Fair, a Ondřej Krátký, spoluzakladatel platformy Liftago. Debatu moderoval Jan Klesla, vedoucí ekonomické rubriky Lidových novin.

Debatu započal Max Schrems, který se v úvodu zabýval otázkou, proč je soukromí tak důležité a jaké jsou problémy diskuze o jeho omezování. Následně představil svůj příběh boje proti Facebooku a zneužívání osobních údajů, které o uživatelích shromažďuje. Dodal, že Facebook není jediná společnost, která takto funguje, ale na rozdíl od jiných velkých společností Facebook nemá zastoupení v jednotlivých zemích a s nikým nekomunikuje. Jako problematické vidí, že máme v podstatě jen dvě možnosti – používat sociální síť, a tím souhlasit s jejími praktikami, nebo ji nepoužívat. Závěrem příspěvku uvedl, že je potřeba vytvořit jednotnou regulaci pro ochranu soukromí v rámci EU.

Holger Volland promluvil o otázce digitálních technologií v oblasti publikace knih. Praktickým příkladem problematické společnosti pro vydavatele byl pro něj Amazon, který je dnes extrémně silný a populární. Ve svém příspěvku se dále zaměřil na popularitu elektronické formy vydávání v akademickém světě a poukázal na problém politického vlivu knih, kdy digitální technologie ovlivňují svobodu slova, protože je mnohem snazší dohledat názory elektronicky, než když se myšlenky šířily kopírováním tištěných knih. Na závěr se zamyslel nad budoucností digitálních technologií v oblasti kultury – otázkou digitalizované kultury a vytváření kulturních děl umělou inteligencí.

V poslední části Ondřej Krátký zdůraznil pozitivní a negativní efekty digitálních technologií. Uvedl, že je potřeba podporovat pozitivní aspekty a společnosti, které se snaží minimalizovat ty negativní. Problémem regulací těchto platforem podle něj je, že pozitivní efekty jsou vidět okamžitě, ale ty negativní se začnou projevovat až se zpožděním a je obtížné na ně reagovat a snažit se o regulaci.

Následná diskuze s publikem se zabývala otázkami možností a cílů regulace digitálních technologií, problémem velkých společností, které se odmítají zapojit do snahy o vytvoření pravidel vedoucích k zodpovědným společnostem, nebo možností rozlišení mezi pravdou a klamem v době umělé inteligence, která je schopna vytvořit cokoliv v podstatě totožného s originálem. Velký důraz se v diskuzi kladl na potřebu vzdělávání společnosti v užívání digitálních technologií a ochraně soukromí, kritické myšlení a přemýšlením s dlouhodobým časovým horizontem.