Hosté:
David Mateásko, ředitel Odboru územního plánování, Sekce výstavby a veřejného investování, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro územní rozvoj a územní plán
Ondřej Prokop, zastupitel hlavního města Prahy
Ondřej Mirovský, ředitel, Centrum pro dopravu a energetiku
Jan Schneider, vrchní ředitel Sekce regionální politiky, politiky bydlení a sociálního začleňování, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Praha vstupuje do klíčové fáze své urbanistické proměny. Nový metropolitní plán slibuje zjednodušení povolovacích procesů a otevírá cestu k rozsáhlé výstavbě. Rozhodující přitom bude, jak město využije své brownfieldy, jak nastaví pravidla pro vznik nových čtvrtí a jak propojí rezidenční rozvoj s páteřní dopravní infrastrukturou. Debata expertů napříč profesemi ukázala, že výzvy hlavního města jsou komplexní a úzce propojené: od dostupného bydlení přes železniční uzel až po metro D a proměnu veřejného prostoru.

Bydlení a brownfieldy jako páteř rozvoje

Panelisté se hned v úvodu diskuze shodli, že bydlení zůstává pro Prahu tou největší výzvou. Zastupitel hlavního města Prahy Ondřej Prokop připomněl, že za posledních 20 let přibyly v metropoli i jejím okolí statisíce obyvatel, ale výstavba tomu neodpovídá. „Musíme okamžitě nakopnout výstavbu obecních bytů a umožnit Pražanům dál bydlet ve městě. A musíme zastavět všechny brownfieldy, které Praha má,“ uvedl.

Petr Hlaváček, náměstek primátora pro územní rozvoj, zdůraznil, že město se v posledních letech posunulo od fragmentovaných změn územního plánu ke koordinovanému rozvoji celých lokalit. „Plánovací smlouva není primárně o penězích, ale o dohodě o území – kde bude škola, kde park,“ řekl. Jako příklad uvedl Nákladové nádraží Žižkov i nové městské projekty v Letňanech.

Využití brownfieldů je logickou volbou také pro Davida Mateáska z ministerstva pro místní rozvoj: „Tato území už jsou napojená na infrastrukturu a představují ekologičtější cestu než expanze města do krajiny.“ Existence územního plánu ale podle něj není zárukou kvalitního urbanismu: „Bez detailní přípravy a jasných pravidel vznikají chaotické příklady, které nikam nenavazují.“

„Praha musí plánovat své vlastní nové čtvrti a nezáviset jen na tom, co navrhují developeři,“ doplnil Jan Schneider z ministerstva. Metropole by v tomto ohledu měla být mnohem aktivnější. Řečníci také shodně zdůraznili, že je třeba soustředit se na výstavbu dostupného bydlení nejen v hlavním městě, ale i v dalších regionech – a tím alespoň částečně zpomalit trend zabydlování metropole.

Několik minut debaty se věnovalo i citlivému tématu parkování a přístupu k regulacím. Zatímco Schneider připomněl, že parkovací minima často brání výstavbě, Prokop upozornil na politickou realitu: „Obhájit rušení parkovacích míst je zatím pro občany neproveditelné.“ Hlaváček jako kompromis zmínil využívání parkovacích domů, které lze v budoucnu přestavět a využít k jinému účelu.

Železnice, metro D a propojený region

Dalším velkým tématem diskuze byla doprava. Ředitel Centra pro dopravu a energetiku Ondřej Mirovský hned v úvodu řekl, že největší deficit má pražská i příměstská železnice. „Vlaková doprava je klíčová pro propojení Prahy s regionem, stávající tratě už jsou na hraně kapacity.“ Podle něj je nezbytné oddělit rychlou a konvenční dopravu a posílit propojení v rámci celé metropolitní oblasti.

Za zásadní podmínku dalšího městského rozvoje považuje Hlaváček modernizaci železničního uzlu. „Bez něj bude mít rozvoj hlavního města úzké hrdlo,“ dodal. Spolu s tramvajovými tratěmi a metrem tvoří železnice páteř, na které mohou vyrůst nové čtvrti.

V otázce výstavby metra D panovala mezi řečníky shoda. „Každý rok zpoždění stojí Prahu dvě až čtyři miliardy korun,“ upozornil Prokop. Mirovský i Schneider zdůraznili nutnost nejen rychlé výstavby, ale i ochrany pozemků u budoucích stanic: „Musíme se naučit hlídat území kolem klíčových infrastrukturních staveb, aby se zabránilo spekulacím,“ řekl Schneider.

V závěru diskuze se řečníci dotkli projektu Vltavské filharmonie jako příkladu proměny veřejného prostoru. Mirovský k tomu dodal: „Filharmonie může být ukázkou, jak moderní architektura a nová mobilita promění dnešní dálniční křižovatku v živé centrum.“ Jak zaznělo opakovaně, město se nachází v rozhodující fázi – a to, jak využije příležitosti, určí jeho podobu na desítky let dopředu.