Hosté:
Klára Dostálová, poslankyně, Evropský parlament
Jan Bureš, hlavní ekonom, Patria Finance a seniorní ekonom, ČSOB/KBC Group
Martin Zeman, odborný asistent, Národohospodářská fakulta, Vysoká škola ekonomická v Praze

Situace na trhu s bydlením v České republice je stále palčivějším problémem. Česko patří k zemím s nejhorší dostupností vlastnického bydlení v celé EU. Bytová výstavba stagnuje, chybí potřebná legislativa a digitalizace stavebního řízení začíná znovu od nuly. Nájemné byty zdražují a hypotéky jsou pro mnohé nedostupné. Jsme svědky skutečné bytové krize – a jaká je z ní cesta ven? Náklady na bydlení často tvoří polovinu rodinného rozpočtu, a vyvstává tak otázka, zda v Česku končí éra vlastnického bydlení a nastupuje éra nájemního. Vysoké ceny nemovitostí navíc dopadají i na studenty.

Krize bytové výstavby – příčiny

Všichni řečníci se hned v úvodu debaty shodli, že bydlení je v České republice problém, který je třeba urychleně řešit. Poslankyně Evropského parlamentu Klára Dostálová vidí hlavní příčinu v nedostatečné bytové výstavbě a v zaostávající digitalizaci stavebního řízení. „Musíme udělat všechno pro to, abychom rozběhli výstavbu, narovnali stavební zákon a digitalizovali – jsme přece ve 21. století, už to všechno mohlo být,“ uvedla. Skromná nabídka nemovitostí logicky vede ke zvyšování cen. „Z hlediska cenové dostupnosti jsme na tom rozhodně hůř než průměr Evropské unie. A pokud mluvíme o těch nejžádanějších lokalitách – Praha a Brno –, situace je skutečně velmi obtížná. Pro průměrně vydělávající domácnosti je vlastnické bydlení prakticky nedostupné,“ doplnil Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance a seniorní ekonom ČSOB/KBC Group. Z Deloitte Property Indexu pak citoval Martin Zeman z Vysoké školy ekonomické v Praze: „V České republice potřebujeme 13,3 ročních hrubých mezd na nákup standardizované nemovitosti. Například v Polsku je to jen 8.“

Bureš: Potřebujeme rozhýbat stavební řízení, to je alfa a omega.
Dostálová: Čeho je málo, to je drahé. Tak to prostě je.

Další příčinu krize vidí Bureš v organizaci stavebního odvětví. Chybějí kvalifikovaní i nekvalifikovaní pracovníci – problém, který zatím nikdo systematicky neřešil. Výsledkem je vyšší cena nemovitostí. Celý proces výstavby navíc může trvat i několik let – Zeman uvedl 6 až 9 let jako běžný horizont. „A vy jako developer musíte těch 6 až 9 let platit zaměstnance, kapitál, financovat rizika a nejistotu samotné výstavby,“ vysvětlil. Oba ekonomové upozornili i na vliv vysokého počtu studentů. Velká města jsou zároveň univerzitní, kam se každoročně stěhují tisíce mladých lidí. Z různých důvodů nechtějí bydlet na kolejích – kvůli špatnému stavu zařízení, nedostupnosti či přeplněnosti. Tito studenti pak obsazují nájemní byty, které chybějí mladým rodinám. Klára Dostálová zároveň upozornila, že problém s bydlením není výlučně český – týká se celé EU. V Bruselu proto vznikl speciální výbor pro otázky bydlení („housing“), který se tématu bude detailně věnovat.

Jak z toho ven?

Dostálová je přesvědčená, že je třeba zlepšit komunikaci se soukromým sektorem – stavebními firmami a developery – a navázat přímý dialog s obcemi a kraji. Legislativní rámec je nutné upravit, především skrze nový stavební zákon, který má zefektivnit fungování stavebních úřadů.

Bureš: Praha se nemůže pořád rozšiřovat, není kam. Bude muset jít nahoru.

Územní plány – bude nutná jejich rychlá aktualizace. V debatě zazněla zejména Praha jako nejžádanější lokalita. Ekonom Bureš upozornil, že poptávka je zde tak vysoká, že lidé se jednoduše nevejdou: „Nemůžeme se pořád rozšiřovat – nemáme kam. (…) Praha bude muset v některých částech jít do výšky, pokud chce mít dostatek bytů.“

Infrastruktura – klíčový aspekt v řešení bytové krize. Aby lidé mohli bydlet mimo centra, musí být zajištěna doprava – vlak, autobus, kvalitní silnice. Lidé se mohou stěhovat do menších obcí, pokud jim bude zaručena rychlá dostupnost do práce.

PPP projekty – perspektivní model výstavby spojující veřejný a soukromý sektor. Stát může poskytnout pozemek, zadat výstavbu a následně ji splácet. „V zahraničí se to běžně využívá – při budování infrastruktury, bytů a podobně. V ČR máme zatím jedinou zkušenost, a to s výstavbou dálnice,“ uvedl Zeman. Všichni řečníci se shodli, že PPP projekty by měly dostat zelenou. Dostálová navíc zdůraznila jejich výhodnost pro státní rozpočet: „PPP projekty mají jedno velké kouzlo – nejdou do státního dluhu, platíte je jako službu.“

Veřejný zájem – Klára Dostálová zdůraznila, že stát si musí jasně stanovit priority. Pokud bytová výstavba získá status „veřejného zájmu“, bude možné ji realizovat rychleji. „Bytová politika je natolik prioritní, že si zaslouží být veřejným zájmem. Dostane se mezi strategické stavby a tím pádem se urychlí povolovací procesy,“ uvedla.

Shrnutí a doporučení:

1. Krize bytové výstavby se netýká pouze České republiky, ale i dalších států EU. Česko však patří k zemím s nejhorší dostupností vlastnického bydlení.

2. Hlavní příčinou krize je pomalá výstavba a s tím související nedostatek nemovitostí.

3. Další příčiny zahrnují vysoké ceny, nepřipravenou legislativu, délku stavebního řízení, neaktuální územní plány a nehospodárné nakládání s pozemky.

4. Řešení zahrnují: aktualizaci stavebního zákona, zrychlení procesů, spolupráci státu a soukromého sektoru, podporu PPP projektů a možnost vyhlášení výstavby za veřejný zájem.

5. Dále je třeba řešit situaci s vysokoškolskými studenty, příslušníky IZS, vojáky apod., a zaměřit se na rozvoj dopravní infrastruktury.