Hosté:
Marek Novák, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a člen hospodářského výboru
Jan Sechter, náměstek ministra průmyslu a obchodu

Satelitní komunikace se přesouvá z oblasti kosmického průmyslu do každodenního života. Rozvoj systému Starlink a technologie Direct to Cell otevírá možnost, aby běžné mobilní telefony komunikovaly přímo se satelity bez speciálního vybavení. To může rozšířit pokrytí odlehlých oblastí, posílit komunikaci při krizích a v budoucnu změnit fungování telekomunikačního trhu.

Doplněk, nebo náhrada mobilních sítí?

Poslanec Marek Novák chápe Direct to Cell současně jako způsob, jak pokrýt místa bez signálu, i technologii, která může postupně proměnit celý trh. Její současné možnosti však zatím nelze srovnávat s moderními pozemními sítěmi. V první fázi půjde především o základní komunikaci a omezený přenos dat.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Sechter popsal dlouhodobou vizi, ve které nebude mobilní komunikace zcela závislá na pozemních stožárech a základnových stanicích. Přechod bude postupný a první výrazné využití lze očekávat zejména v horách, na moři a v dalších špatně pokrytých oblastech. V nejbližších letech se proto budou satelitní a pozemní sítě především doplňovat. Pozemní operátoři si zachovají výhodu v rychlosti a kapacitě, zatímco satelitní služby nabídnou širší geografickou dostupnost a záložní spojení.

Satelitní technologie lze dobře využít při živelních katastrofách, jako jsou povodně, nebo při výpadcích elektřiny či poškození pozemních sítí. Sechter připomněl zkušenosti z loňského roku ze severní Moravy, kde bylo během povodní nutné zajišťovat provoz mobilních vysílačů pomocí náhradních zdrojů energie a složité logistiky. Satelitní připojení by v podobných situacích mohlo vytvořit další vrstvu záložní komunikace, která není přímo závislá na lokální infrastruktuře. Vedle toho je možné využít také mobilní stanice umístěné na dronech nebo bezpilotních letadlech.

Podle Marka Nováka proto dává smysl začlenění satelitní komunikace do českého krizového řízení. Zároveň ale upozornil, že stát musí mít jasně nastavené podmínky ochrany dat, dostupnosti služby a odpovědnosti poskytovatele. „Nemůžeme dát krizové řízení České republiky nebo Evropy do rukou dvou společností,“ uvedl.

Satelitní technologie by neměla nahradit odolné pozemní sítě, ale doplnit je. Kritická komunikace musí být založena na více technologiích, poskytovatelích a záložních scénářích.

Bezpečnost a evropská regulace

Rozvoj satelitních služeb otevírá otázku závislosti států na infrastruktuře vlastněné několika globálními společnostmi. Provozovatelé mohou získávat rozsáhlé lokalizační a provozní údaje, a proto je nutné řešit ochranu dat, kybernetickou bezpečnost i kontinuitu služeb během politické nebo bezpečnostní krize.

Podle Jana Sechtera Evropská unie připravuje nový rámec pro využívání frekvenčního spektra pro satelitní mobilní komunikaci. Cílem je propojit telekomunikační operátory s evropským kosmickým průmyslem a vytvořit podmínky pro vznik konkurenceschopných evropských řešení.

Část spektra by měla sloužit státní, bezpečnostní a krizové komunikaci, další část komerčním službám. Klíčové bude nastavit licence tak, aby umožnily dlouhodobé investice, ale zároveň zabránily úplné závislosti Evropy na jednom mimoevropském poskytovateli.

Evropská strategická autonomie neznamená uzavření trhu zahraničním firmám. Jde především o zachování evropských alternativ a kontroly nad komunikací zásadní pro bezpečnost států.

Budoucnost operátorů a českého průmyslu

Tradiční mobilní operátoři se budou muset rozhodnout, zda budou satelitní služby vnímat jako konkurenci, nebo je začlení do vlastních nabídek. V první fázi mohou být poskytovány jako doplněk k běžným tarifům, například pro komunikaci mimo dosah pozemní sítě. Úspěch ovlivní cena a kvalita. „Nakonec rozhodne koncový uživatel, co pro něj bude efektivnější a levnější,“ shrnul Novák.

Pozemní infrastruktura však neztratí význam. Nadále bude nezbytná v hustě osídlených oblastech, uvnitř budov, v podzemí a všude tam, kde je nutná vysoká datová kapacita. Budoucnost proto pravděpodobně přinese propojení satelitních a pozemních sítí.

Pro Českou republiku představuje nové odvětví také průmyslovou příležitost. Sechter uvedl, že české firmy už oslovují velcí zahraniční hráči a že se mohou stát součástí dodavatelských řetězců evropských satelitních projektů. Jako příklad zmínil integraci satelitního připojení do bezpilotního letadla, kterou realizovali čeští odborníci. „Bez komercializace vesmíru to nepůjde,“ zdůraznil. Úkolem státu není budovat infrastrukturu samostatně, ale vytvořit podmínky, v nichž budou soukromé firmy ochotné investovat a zapojovat se do mezinárodních projektů.