Hosté:

• Barbora Rázga, poslankyně, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
• Robert Králíček, poslanec, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
• Hana Kordová Marvanová, senátorka, Senát Parlamentu České republiky
• Giancarlo Lamberti, zastupitel, MČ Praha 1
• Stanislav Dvořák, zmocněnec pro regionální politiku a cestovní ruch, Ministerstvo pro místní rozvoj
• Eliška Klimentová, oddělení legislativy, metodiky a regulace bydlení, Ministerstvo pro místní rozvoj
• Petr Městecký, předseda výboru, Snesitelné bydlení v centru Prahy

Krátkodobé ubytování se během posledních let stalo běžnou součástí turistického ruchu i městského života. Zároveň ale stále výrazněji otevírá otázky dostupnosti bydlení, fungování historických center měst, bezpečnosti i férových podmínek mezi jednotlivými typy ubytovacích služeb. Česká republika nyní stojí před rozhodnutím, jak nastavit pravidla pro fungování platforem typu Airbnb tak, aby reflektovala evropskou legislativu, ale zároveň odpovídala domácím podmínkám a potřebám měst, samospráv i rezidentů.

Mezi politiky, samosprávami i odbornou veřejností existuje poměrně široká shoda na potřebě větší transparentnosti a vymahatelnosti pravidel. Debata se vedla především o připravovaném systému eTurista, o roli obcí při regulaci krátkodobého ubytování a také o tom, zda je hlavním problémem nedostatek legislativy, nebo spíše nedostatečné vymáhání již existujících pravidel.

Jedním z nejčastěji zmiňovaných témat byla absence přesných dat a omezené možnosti samospráv efektivně kontrolovat rozsah krátkodobého ubytování. Zejména historická centra měst dnes čelí kombinaci několika problémů zároveň: od rostoucího turistického ruchu přes ztrátu rezidenční funkce až po tlak na ceny bydlení. Zastupitel Prahy 1 Giancarlo Lamberti v této souvislosti upozornil, že bez jasného přehledu o tom, kolik bytů je ke krátkodobému ubytování skutečně využíváno, obce a příslušné úřady jen obtížně prosazují pravidla nebo kontrolují výběr místních poplatků. „Klíčová slova jsou proto vymahatelnost a efektivita,“ uvedl.

Větší přehled a sdílení informací má přinést připravovaný systém eTurista, který vzniká v návaznosti na evropské nařízení o krátkodobých pronájmech. Zmocněnec pro regionální politiku a cestovní ruch Stanislav Dvořák zdůraznil, že cílem systému nemá být další administrativní zátěž, ale vytvoření transparentního registru ubytovacích jednotek a provozovatelů. „Aby byla identifikovatelnost, vymahatelnost a aby to přineslo data obcím,“ popsal hlavní smysl připravovaného řešení. Součástí systému mají být informace o jednotlivých ubytovacích jednotkách, jejich kapacitě nebo provozovatelích, přičemž stát zároveň řeší, jakým způsobem budou data sdílena mezi jednotlivými institucemi.

Diskuse se přitom opakovaně vracela k otázce, kdo by měl mít k takovým informacím přístup a jak široké mají být pravomoci jednotlivých úřadů. Zaznívaly požadavky, aby informace mohly využívat nejen finanční úřady nebo orgány cestovního ruchu, ale také stavební úřady či samotné samosprávy. Právě propojení jednotlivých institucí bylo označováno za jednu z podmínek skutečné vymahatelnosti pravidel.

Nejde jen o turismus, ale i o bydlení

Jaké jsou dopady krátkodobého ubytování na trh s bydlením? Podle části diskutujících už problém dávno nepředstavuje pouze oblast cestovního ruchu, ale stále více zasahuje do otázky dostupnosti bydlení a fungování měst jako prostoru pro běžný život. Senátorka Hana Kordová Marvanová upozornila, že Praha dnes „netrpí nedostatkem cestovního ruchu, ale overtourismem“, který má přímý dopad na ceny bydlení, vylidňování center měst i každodenní život rezidentů.

Debata se proto vedla také o tom, zda by byty využívané ke krátkodobému ubytování neměly podléhat stejným pravidlům jako hotely nebo penziony. Diskutující upozorňovali především na stavební, hygienické nebo protipožární předpisy, které musí klasická ubytovací zařízení splňovat. Předseda spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy Petr Městecký připomněl, že české zákony už dnes mezi bydlením a ubytovací službou rozlišují poměrně jasně. „Pokud chceme efektivně vyřešit Airbnb, tak stačí vymáhat stávající zákony,“ uvedl. Podle něj je hlavním problémem nedostatečné propojení jednotlivých institucí a slabá vymahatelnost pravidel v praxi.

Na potřebu hledat rovnováhu mezi regulací a podnikáním upozorňovala také poslankyně Barbora Rázga. Ta připomněla, že sama sice nepatří mezi zastánce přeregulovanosti, zároveň ale podle ní musí platit stejná pravidla pro všechny poskytovatele ubytování: „Cílem není nic zakazovat. Cílem je nastavit systém, který bude transparentní, férový a hlavně správně vymahatelný.“ Vedle dostupnosti bydlení se v diskusi výrazně objevoval také bezpečnostní rozměr celé problematiky. Poslanec Robert Králíček upozornil, že historická centra měst dnes čelí častějším problémům s hlukem, vandalismem nebo narušováním veřejného pořádku. „Obyvatelé často vůbec nevědí, kdo se vedle nich každý den ubytovává. Ztrácí se sousedské vazby i pocit bezpečí,“ popsal. Právě dlouhodobá proměna center měst byla označována za jeden z nejviditelnějších dopadů masivního rozvoje krátkodobého ubytování.

Hledání rovnováhy mezi regulací a podnikáním

Diskuse se dotkla i otázky možné regulace na úrovni obcí. Zástupkyně ministerstva pro místní rozvoj z oddělní legislativy, metodiky a regulace bydlení Eliška Klimentová připomněla, že evropské nařízení nastavuje především rámec pro registraci a sdílení dat, ale nevylučuje možnost dalších národních úprav. Jako inspiraci zmínila španělský model, který kombinuje celostátní pravidla s pravomocemi regionů a samospráv. „Nespoléhají pouze na jeden nástroj, ale kombinují registraci, licenci i možnost regulace na úrovni obcí,“ popsala.

Vedle požadavků na větší kontrolu zaznívaly také obavy z přílišného rozšiřování evropských pravidel nad rámec samotného nařízení. Část odborné veřejnosti upozorňovala, že by se Česká republika měla držet základního evropského rámce a vyhnout se nadměrné regulaci, která by mohla komplikovat podnikání nebo vytvářet další administrativní překážky.

Navzdory rozdílným pohledům ale debata ukázala několik společných bodů. Panelisté se shodovali především na potřebě větší transparentnosti, jasné identifikace provozovatelů, efektivnějšího sdílení dat a důslednějšího vymáhání pravidel. Otevřenou otázkou zůstává především finální podoba systému eTurista a to, jak široké pravomoci v oblasti regulace získají obce a samosprávy.

Závěr a doporučení:

• Zavést funkční a sdílený systém evidence krátkodobého ubytování. Připravovaný systém eTurista by měl umožnit efektivní sdílení dat mezi státem, samosprávami a příslušnými úřady tak, aby byla pravidla skutečně vymahatelná.
• Problémem není pouze absence regulace, ale také nedostatečné propojení stavebních úřadů, živnostenských úřadů, finanční správy a samospráv.
• Zohlednit dopady krátkodobého ubytování na dostupnost bydlení a fungování měst.
• Nastavit férové podmínky mezi jednotlivými poskytovateli ubytování
• Krátkodobé ubytování by mělo fungovat za transparentních a srozumitelných pravidel, která zajistí rovné podmínky mezi digitálními platformami, soukromými pronajímateli a tradičními ubytovacími zařízeními.