Hosté:

Patrik Nacher, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Barbora Macková, hlavní hygienička České republiky a ředitelka Státního zdravotního ústavu

Eliška Selinger, epidemioložka a specialistka na veřejné zdraví se zaměřením na výživu a udržitelné stravování

Ondřej Šebek, předseda Národní sportovní agentury

Podle oficiálních statistik má nadváhu nebo trpí obezitou až čtvrtina dětí a více než 60 procent dospělých. Tento trend je navíc rostoucí. Zatímco u dospělých hrají roli zejména životní styl a pracovní návyky, u dětí je zásadním faktorem prostředí – nabídka potravin ve školách a obchodech, všudypřítomná reklama na sladkosti a slazené nápoje a nízká míra pohybu. Řečníci se hned v úvodu diskuze o sportu a pohybové aktivitě shodli, že převážnou část ovlivňuje škola a rodinné zázemí.

Česko tloustne, a rychle

„Máme tu generaci, která se hýbe výrazně méně než jejich rodiče. A to už ve školce. Dětem chybí přirozený pohyb,“ upozornila Barbora Macková, hlavní hygienička ČR a ředitelka Státního zdravotního ústavu. Přestože se téma pravidelně a v četné míře objevuje v médiích a koneckonců také politických program stran, konkrétní systémová opatření zatím chybí.

Epidemioložka a specialistka na výživu a udržitelné stravování Eliška Selinger zdůraznila, že s prevencí je třeba začít u dětí – a to komplexně: „Nestačí mít pár hodin tělocviku týdně. Potřebujeme upravit prostředí, ve kterém děti tráví většinu dne.“

Podle ní je nutné zaměřit se na několik bodů: změnit skladbu potravin a nápojů dostupných ve školách; posílit výuku o téma výživy a zdravého životního stylu, a nakonec také zlepšit dostupnost sportovišť a pohybových kroužků.

Právě o dostupnosti pohybových a sportovních kroužků a aktivit mluvil Ondřej Šebek, ředitel Národní sportovní agentury. Téma označil za naprosto zásadní. NSA proto chystá řadu programů na podporu školních sportovišť, která by mohla sloužit také veřejnosti. „Sportovní infrastruktura je u nás podfinancovaná a nevyužitá. Školní tělocvičny odpoledne zejí prázdnotou,“ řekl.

Největší problém vidí poslanec Patrik Nacher v nízké motivaci občanů změnit svůj životní styl. „Stát má podporovat a motivovat – ne diktovat. Ale to neznamená, že se nemá zapojit.“ Podle něj by se mohla propojit role zdravotnictví, školství a sportu – například formou preventivních programů hrazených zdravotními pojišťovnami. Nacher také akcentoval význam dostupných a srozumitelných informací: „Když lidem dáme jasný návod, co dělat, a ukážeme, že to funguje, půjde to snáz.“

Kdo to bude platit?

Finanční otázka zazněla během debaty opakovaně. Šebek uvedl, že investice do prevence a pohybu jsou v porovnání s náklady na léčbu civilizačních chorob zanedbatelné. A v tom mu daly zapravdu také obě expertky. „Každá koruna do prevence se státu několikanásobně vrátí,“ dodal Šebek.

Možným zdrojem by podle řečníků mohly být evropské fondy, prostředky ze zdravotních pojišťoven či spolupráce se soukromým sektorem. Podle Mackové by se také měly lépe využívat již existující programy a granty, které dnes často zůstávají nevyčerpané.

Doporučení a shrnutí:

• Česká republika stojí před problémem obezity a nedostatku pohybu.
• S prevencí je třeba začít u dětí: upravit prostředí škol a posílit výuku o zdravém životním stylu.
• Zpřístupnit a dostavět sportovní infrastrukturu: venkovní hřiště, efektivněji využívat školní tělocvičny.
• Motivovat občany k pohybu a zdravému stravování formou kampaní a vzdělávání. Stát by měl investovat do prevence s využitím státních, evropských a soukromých zdrojů.
• Propojit kompetence ministerstev školství, zdravotnictví a sociálních věcí.