Host: Petr Bartoň, hlavní ekonom Natlandu

Návrh státního rozpočtu má základní obrysy: příjmy ve výši 2,1 bilionu korun a výdaje 2,38 bilionu, což představuje schodek 286 miliard. Po odečtení mimořádných výdajů na obranu a přípravu nových jaderných bloků by takzvaný čistý deficit měl činit 237 miliard korun. Vláda argumentuje, že díky tomu strukturální schodek zůstane na úrovni 1,75 procent HDP, tedy pod hranicí zákona o rozpočtové odpovědnosti. Klíčovou otázkou zůstává, zda tento rámec skutečně zajišťuje stabilitu veřejných financí.

Hlavní ekonom Natlandu Petr Bartoň upozornil na to, že vláda využila maximum, které jí zákon umožňuje. „Kabinet nastavil rozpočet tak, aby formálně splnil pravidla. Ve skutečnosti ale pracuje s nejvyšším deficitem, jaký si může dovolit,“ uvedl. Mimořádné výdaje na obranu a energetiku se podle něj nepočítají do schodku z pragmatických důvodů – jejich plné započtení by žádná evropská vláda nezvládla.

Maximum možného, sporné investice

Významnou součástí rozpočtu jsou investice, která vláda prezentuje jako rekordní. Podle Bartoně je ale obraz méně příznivý. „V nominálním vyjádření jsou na horní hranici posledních let, ale po započtení inflace jde o pokles zhruba o čtyři procenta oproti loňsku,“ upozornil. Rozpočet tak podle něj méně podporuje prorůstové projekty a spíš ukazuje, že každé navýšení v jedné oblasti musí být vykoupeno škrty jinde.

Největší výzvou zůstává důchodový systém. Česká republika patří mezi země s nejméně reformovanými penzemi a téměř stoprocentní závislostí na státním rozpočtu. „Zatímco v Německu tvoří polovinu důchodu vlastní úspory lidí, u nás se všechno platí ze státní kasy. Bez skutečné reformy se výdaje na penze vyšplhají na polovinu celého rozpočtu,“ varoval ekonom. Dodal, že dosavadní pokusy o reformu selhaly a žádný kabinet dosud nenašel odvahu k zásadním změnám.

Další neznámou představují blížící se sněmovní volby. Nová vláda může podle Bartoně s rozpočtem výrazně zahýbat – buď zachová současný deficit a jen jinak rozdělí prostředky, nebo bude chtít více utrácet. „Pokud by nová sněmovna chtěla navýšit schodek, musela by nejdříve zrušit zákon o rozpočtové zodpovědnosti. Tím by ale otevřeně přiznala, že připravuje nezodpovědný rozpočet,“ vysvětlil. Rozhodující tak bude, zda kabinet vznikne dostatečně rychle, aby se vyhnul rozpočtovému provizoriu.

Bez reforem to nepůjde

Podle ekonoma nelze čekat, že současný návrh rozpočtu vyřeší dlouhodobé problémy. Přestože formálně splňuje zákonná pravidla, bez důchodové reformy a snižování výdajů zůstane Česko ve vlaku rostoucího zadlužení. „Příjmy a výdaje bude nutné upravit, ať tomu říkáme konsolidační balíček, nebo jinak. Bez toho se finance dostanou do spirály, která může skončit krizí,“ shrnul Bartoň.