Host: Karel Sál, analytik, Institut pro politiku a společnost

Prvních sto dní vlády bývá tradičně vnímáno jako období, během kterého se ukazuje její základní směřování, styl vládnutí i schopnost prosazovat politické priority. V případě vlády Andreje Babiše, vzniklé spojením hnutí ANO, SPD a Motoristů, byla očekávání o to vyšší, že jde o koalici ideově různorodou a zároveň politicky výrazně konfrontační vůči opozici.

Debata Institutu pro politiku a společnost se zaměřila na to, jak vláda funguje po prvních sto dnech, zda dokázala naplnit své klíčové sliby a jaké výzvy ji čekají v dalším období. Podle analytika Karla Sála působí vláda po prvních sto dnech funkčně a akceschopně, její stabilita je však spíše výsledkem silné pozice hnutí ANO než skutečné vnitřní soudržnosti koalice.

Start vlády a důraz na rychlé kroky

Podle Sála vstoupil kabinet do svého funkčního období poměrně razantně a bez výraznějších vnitřních otřesů. „Vláda je tady, vládne a vypadá to, že má otěže zatím pevně v rukou,“ řekl. Vznik byl podle něj relativně hladký, a to i díky silnému volebnímu výsledku hnutí ANO, které doplnilo koalici menšími partnery – hnutím SPD a Motoristy.

Jedním z charakteristických rysů prvních měsíců bylo rychlé tempo rozhodování a snaha naplňovat předvolební sliby. Vláda se podle analytika soustředila především na ekonomická a sociální témata, která dominovala volební kampani. „Viděli jsme hned na začátku smršť legislativních i politických kroků, které naznačily, kudy se vláda vydá,“ popsal. Za důležité opatření označil například změny v oblasti cen energií, včetně přesunu části nákladů na obnovitelné zdroje na stát. Tento krok by měl pomoci nejen domácnostem, ale především průmyslu a konkurenceschopnosti české ekonomiky.

Současně však Sál upozornil, že některé klíčové sliby, například v oblasti daní nebo důchodů, nelze naplnit v krátkém časovém horizontu. Prvních sto dní proto podle něj slouží spíše k nastavení procesů a týmů než k doručování zásadních reforem.

Koaliční dynamika a první náznaky napětí

Přestože kabinet působí navenek poměrně stabilně, první týdny ve Strakově akademii naznačily potenciální rizika vyplývající z jeho složení. Koalice spojuje subjekty s odlišným ideovým zázemím, což se může projevovat zejména v některých politických otázkách. Podle Sála jsou však zatím tyto rozdíly spíše rétorického charakteru. „Ty rozdíly jsou spíše verbálního nebo artikulačního charakteru, důležité je, že na programovém prohlášení panuje shoda,“ uvedl.

Zvláštní roli v koalici hrají noví nebo méně zkušení aktéři, zejména Motoristé. Poprvé ve vládě je také SPD. Podle Sála bude jejich skutečná připravenost vládnout prověřena až v delším časovém horizontu. V případě SPD upozornil na pragmatický přístup při obsazování vládních funkcí, kdy strana nominovala i nestraníky.

Významným tématem bilančního rozhovoru se stal také vztah premiéra a jeho vlády k prezidentovi, který se podle Sála rychle vyhrotil. „Z toho strategického hlediska je škoda, že konflikt s hlavou státu přišel tak brzy, protože zatěžuje fungování kabinetu,“ uvedl. Tento spor může podle něj komplikovat vládní agendu i komunikaci směrem k veřejnosti.

Diskuse se dotkla také zahraniční politiky, kde podle Sála nelze mluvit o zásadním strategickém obratu. Podle něj jde spíše o reakci na domácí politické priority a aktuální mezinárodní situaci. „Vlády nakonec vždy řeší to, co přijde, a jejich reálný vliv na mezinárodní dění je omezený,“ uvedl.

Do dalších měsíců bude podle něj klíčové, zda se vládě podaří udržet vnitřní soudržnost a zároveň naplnit očekávání voličů zejména v oblasti ekonomiky, sociální politiky nebo bydlení. Úspěch kabinetu přitom nebude záviset pouze na plnění programového prohlášení, ale také na celkovém dojmu, který u veřejnosti nakonec zanechá.