Host:
Jan Havlíček, bezpečnostní analytik, odborník na extremismus a terorismus v Africe

Súdán prochází jednou z nejhorších humanitárních krizí současnosti, přesto zůstává mimo pozornost médií i politických lídrů. Země je fakticky rozdělená mezi dvě ozbrojené frakce, miliony lidí byly vyhnány ze svých domovů a v některých regionech probíhá genocida. V jaké fázi je konflikt nyní? A jakou roli hrají okolní státy a mezinárodní společenství?

Konflikt dvou generálů a milionů obětí

Důvod, proč by se veřejnost měla zajímat o konflikt v Súdánu, je podle Jana Havlíčka především morální. „V zemi aktuálně probíhá genocida,“ zdůraznil hned v úvodu rozhovoru.

Súdán je dnes de facto rozdělen do dvou částí: východní regiony ovládá státní armáda, zatímco západní (zejména Dárfúr a Kordofán) kontrolují milice RSF. Frontová linie je relativně stabilní a „nepředpokládá se, že by některá ze stran dosáhla v krátké době zásadního územního zisku.“ Konflikt je podle experta navíc v jádru velice osobní – jde o střet dvou mužů, generála Burhána a generála Hemedtiho. „Je to skutečně konflikt dvou eg, který roztočil spirálu násilí, na níž nejvíce doplácí civilisté,“ vysvětluje Havlíček.

Násilí v zemi má extrémní podobu. Zatímco ozbrojené střety ničí infrastrukturu a způsobují hladomor, nejzranitelnějšími oběťmi jsou ženy a děti. Havlíček upozornil na „extrémní míru sexuálního a genderově podmíněného násilí“ a dodal, že hladovějící regiony – jako bylo nedávno obléhané město El Fašír – ukazují skutečnou hloubku humanitární katastrofy.

Zahraniční aktéři a selhání mezinárodní reakce

Jedním z nejzásadnějších momentů rozhovoru bylo pojmenování vnějších hráčů, kteří konflikt přímo živí. „Existuje jeden aktér, který může válku ukončit prakticky kdykoliv – jsou to Spojené arabské emiráty.“ Ty podle Havlíčka financují a vyzbrojují milice RSF, především kvůli ekonomickým zájmům spojeným s obchodem se zlatem. „V Dubaji se obchoduje se zlatem, které se těží právě v oblastech ovládaných RSF,“ dodal. Ekonomické vazby mezi Hemedtim a představiteli SAE podle něj umožňují pokračování genocidy.

Rusko hrálo v počátcích konfliktu podobnou roli jako SAE, zejména prostřednictvím Wagnerovy skupiny, ale jeho vliv se postupně posunul spíše k neutralitě. Čína v tomto konfliktu nevystupuje jako zásadní hráč. Naproti tomu regionální mocnosti, jako Egypt a Saúdská Arábie, podporují státní armádu – opět zejména z geopolitických a ekonomických důvodů.

Evropskou unii označil Havlíček za aktéra, jehož reakce zůstává nedostatečná. Upozornil zejména na malou podporu humanitárních organizací a absenci tlaku na státy, které konflikt podporují. Jedním z kroků, které by EU mohla podniknout, je podle něj „omezit reexport zbraní do regionu“ a vyvíjet silnější diplomatický tlak na SAE.

Havlíček je skeptický ohledně krátkodobého vývoje. Pokud bude pokračovat zahraniční podpora, konflikt může trvat další měsíce i roky. Ani jedna z bojujících stran podle něj není připravena ustoupit či usednout k jednacímu stolu.