Trend singles: Co chceme od života?
Hosté:
Veronika Vinterová, vztahová koučka, spoluautorka, projekt Opravdovost
Tomáš Sobotka, zástupce ředitele, Vídeňský institut pro demografii
Single domácností, nebo chcete-li singl občanů, dlouhodobě přibývá. Tento trend mění podobu společnosti ve všech aspektech – od porodnosti až po trh s bydlením. Mladí lidé odkládají partnerství i rodinu kvůli finanční nejistotě, kariéře nebo pocitu, že „na to ještě není správný čas“. Starší ročníky začínají single život chápat jako jistou formu svobody, kterou třeba dosud neměli.
Single život už dávno není jen krátká etapa mezi dvěma vztahy ani společenské selhání. Stále častěji se stává jednou z možných životních strategií, která souvisí s proměnou hodnot, vyššími nároky na kvalitu vztahů, ekonomickou nejistotou i tím, jak se mění představa dospělosti. Samotný „trend singles“ společnost podle Veroniky Vinterové, vztahové koučky a spoluautorky projektu Opravdovost, často zjednodušuje. Neznamená to, že by lidé přestali toužit po lásce nebo blízkosti. „Člověk je společenská bytost a blízkost potřebuje. Nejsme ale už ochotni vytvářet vztahy za každou cenu,“ uvedla. Dříve k partnerskému soužití výrazněji tlačily společenské konvence i ekonomická nutnost. Dnes tyto tlaky slábnou a lidé si častěji kladou otázku, zda je konkrétní vztah pro ně skutečně smysluplný.
Podobně Tomáš Sobotka, zástupce ředitele Vídeňského institutu pro demografii, upozornil, že singles nelze chápat jako jednu homogenní skupinu. Někteří lidé vztah nehledají a jsou spokojeni se svým životem. Jiní vztah v současnosti nechtějí, ale do budoucna ho nevylučují. A další o partnerství usilují, ale nechtějí do něj vstupovat jen proto, že to společnost očekává. „Rozvolnily se normy, které se týkají reprodukce, zakládání rodiny i partnerského vztahu. Lidé mají mnohem víc prostoru přemýšlet o tom, jaký život by chtěli žít,“ řekl.
Svoboda, klid a vztahová gramotnost
Lidé, kterým single život vyhovuje, podle Vinterové často mluví o svobodě, klidu, autonomii, osobním rozvoji, cestování, kariéře nebo duševní pohodě. Tyto hodnoty pro ně mohou být natolik důležité, že nechtějí mít pocit, že je musí „obětovat na oltář vztahu“. Zároveň ale upozornila, že ne vždy musí jít o zcela svobodnou volbu. Někdy může být single život také adaptací na to, že dlouhodobá blízkost je náročná, vyžaduje práci, kompromisy a schopnost vytvářet stabilní vztahy.
Do hry vstupuje také pojem vztahové gramotnosti. Moderní společnost podle Vinterové klade na jednotlivce velké nároky, ale zároveň je nemusí dostatečně učit tomu, jak vytvářet dlouhodobé a kvalitní vztahy. Sociální sítě navíc mohou vytvářet iluzi popularity, úspěchu a kontaktu, která však skutečnou blízkost nenahrazuje.
Z demografického hlediska podle Sobotky nejde o trend, který je automaticky negativní. Důležité je rozlišovat mezi prodlužováním mladé dospělosti a dlouhodobou absencí partnerských vztahů. U mladších generací se podle něj více rozrůzňují životní dráhy, prodlužuje se období hledání a odkládá se zakládání trvalých vztahů i rodiny. To samo o sobě nemusí být problém, pokud lidé nakonec stabilní vztahy vytvoří. Výzvou se to stává ve chvíli, kdy velká část lidí dlouhodobě zůstává bez partnera nedobrovolně nebo nenachází vztah ani v pozdějším věku.
Online svět vztahy nenahradil
Významnou roli hraje online prostředí. Seznamovací aplikace původně slibovaly, že lidem výrazně rozšíří možnosti výběru a usnadní hledání partnera i těm, kteří by se jinak seznamovali obtížně. Podle Sobotky se ale ukazuje i opačný efekt. Zdánlivě nekonečný výběr může vést k vyšším nárokům či nejistotě. Lidé mohou odmítat potenciální partnery s pocitem, že jinde najdou někoho lepšího. Vinterová tento posun potvrdila ze své praxe. Zatímco před několika lety byly sociální sítě a seznamovací aplikace jedním z hlavních nástrojů seznamování, v posledních letech podle ní roste zklamání z jejich používání.
Je single život správný, nebo špatný? Podstatnější je, zda jde o vědomou a spokojenou volbu, nebo o důsledek strachu z blízkosti, špatných zkušeností a nedostatku vztahových kompetencí. Podle Sobotky je společnost vůči single životu výrazně tolerantnější než dříve a pro část lidí může být dlouhodobý single život plnohodnotnou možností. Pro většinu populace však zůstává spíše dočasnou zkušeností, životní fází nebo obdobím hledání.