ipps

Institut pro politiku a společnost uspořádal za podpory Ing. Ivana Pilného, předsedy Hospodářského výboru PS PČR, dne 20. dubna 2017 seminář pracovní skupiny Věda, výzkum, inovace na téma Vzdělání jako základ udržitelné zaměstnanosti.

Jednání zahájila moderátorka semináře Rut Bízková, ředitelka Středočeského inovačního centra, která uvedla některé údaje ze statistiky vysokoškolského vzdělávání. Z veřejně známých údajů plyne, že se počet vysokoškoláků za posledních patnáct let zvýšil o polovinu (2000 – 190 207 studentů, 2015 – 326 909 studentů). Zásadně se zvýšily finanční prostředky na VŠ vzdělávání (v roce 2000 to bylo  9 035 mil. Kč, v roce 2015 – 21 492 mil. Kč), násobně vzrostly prostředky na výzkum na vysokých školách. Zájem se postupně přesouvá od technických oborů (a pedagogických fakult) k ekonomickým a dalším oborům (studenti podle oborů – přírodní vědy/technické/humanitní a společenské/ekonomické/pedagogické v %: v roce 2000 – 8,1/28,7/11,8/19,1/15,2, v roce 2015 – 9,1/22,4/17,2/21,3/10,6). V současnosti výrazně klesl počet vysokoškoláků, protože dorůstají významně slabší populační ročníky. Počet 19letých v populaci byl v roce 2000 okolo 150 000, v roce 2016 92 248, v roce 2023 jich bude 96 310, až v 2028 se počet 19letých zvýší na 124 863. Při zachování finančních prostředků pro vysoké školství tedy právě v současnosti je nejlepší období pro provedení změn a potřebných reforem.

Ing. Ivan Pilný, předseda HV PSP ČR – Vzdělání v době digitalizace

Ing. Pilný konstatoval, že obdobně jako v jiných oblastech se také ve vzdělávání plýtvá, nejsou stanoveny profily pracovní síly. Hodně se mluví o tom, že digitální – průmyslová – revoluce přináší riziko poklesu pracovních příležitostí, povede ke změnám typů pracovních míst. Odpovědní jsou vyzýváni k zajištění pracovních míst; místo toho je však třeba postarat se o lidi, ne o pracovní místa – tedy přistupovat k této problematice z jiného úhlu pohledu.

prof. Karel Rais, poslanec parlamentu ČR, bývalý rektor VUT Brno – Změny, které je třeba uskutečnit na vysokých školách

Profesor Rais konstatoval, že ve VŠ zákoně jsou potřebné další změny, které však již nelze očekávat v tomto volebním období. Kromě potřebných legislativních úprav je nadále problémem inbreeding na školách,  příliš vysoký počet Ph.D. studentů (6 % u nás je více než 150 % evropského průměru) a tím jejich nízká kvalita, nedostatečná profesionalita managementu škol. Na tyto problémy bude třeba se zaměřit v následujícím období.

PhDr. Simona Weidnerová, výkonná ředitelka ISEA– Změny ve vzdělávání potřebné pro udržitelnou zaměstnanost

Doktorka Weidnerová poukázala na zkušenosti ze středních, zejména však ze základních škol, kde by se měli žáci naučit zejména klíčovým dovednostem. Pro další život je pro mladé lidi zásadní, aby porozuměli instrukcím, což se vždy nedaří. Škola je zaměřena na memorování, kompetence MŠMT byly přeneseny na její podřízené organizace, každá škola připravuje vlastní učební plány a pouze na několika úrovních (maturita) se všichni, kteří se vzdělávají různým způsobem, mají „srovnat“ na jedné úrovni. Přitom pokud bychom se poměřovali např. počtem počítačů na počet žáků, jsme na tom lépe než je řada evropských zemí – u nás připadá na jeden počítač devět žáků, v Německu jeden počítač na 13 žáků.

prof. Cyril Höschl, psychiatr, ředitel NÚDZ – Společenská relevance lékařského vzdělávání

Profesor Höschl na příkladech poukázal na nedostatky ve vzdělávání v lékařských oborech. Přístup ve výuce je stejný jako koncem 19. století, studenti studují jednotlivé obory, kde nechápou souvislosti, místo toho, aby se učili na konkrétních příkladech – jak poznat příznaky a zvolit řešení, když přichází pacient s určitými problémy. Studenti by se měli dostávat od praxe do teorie, ne naopak. Nová kurikula by se měla adjustovat na současnou situaci. Ukazuje se, že nejlepší studenti medicíny odcházejí do zaměstnání např. do Německa nejen kvůli finančnímu ohodnocení, ale – dokonce častěji – kvůli rychlosti a jasnosti pravidel v dalším specializačním vzdělávání a v podmínkách získání příslušné kvalifikace. Zároveň dochází k feminizaci medicíny, přičemž „ženským oborem“ je např. pediatrie, „mužským oborem“ chirurgie – postupně bude růst diskrepance mezi obory (bude dost pediatrů, ale málo chirurgů).

prof. Tomáš Opatrný, profesor UP v Olomouci a místopředseda RVŠ  – Koho a jak vzdělávat na vysokých školách?

Profesor Opatrný prezentoval srovnání výsledků VŠ vzdělávání v ČR a v dalších zemích OECD. Podle této statistiky je situace v ČR relativně dobrá. Ze své zkušenosti profesor Opatrný uvedl, že roste nechuť ke vzdělávání v těžkých oborech a u studentů existuje pouze nízká motivace k dosahování výborných výsledků (nejsou dost ambiciózní). Dále je nedostatečná spolupráce škol a firem/zaměstnavatelů. Přínosem by nepochybně byla účast zaměstnavatelů např. ve státnicových komisích nebo hodnocení škol zaměstnavateli (podle kvality nových zaměstnanců, kteří absolvovali určitou VŠ).

doc. Karel Oliva, jazykovědec, bývalý ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR, v.v.i. – Jak kvalitní a náročné je VŠ vzdělávání v oblasti společenských a humanitních věd

Docent Oliva upozornil na odchod špičkových studentů společenských a humanitních oborů do jiných oblastí. Velkým problémem je počet a kvalita studentů na pedagogických fakultách. Přitom pokud se učitelé nenaučí učit, budou mít problém všichni vzdělávaní. Ani v tomto typu studia neexistuje provázanost s praxí. Je třeba věnovat velkou pozornost práci s talenty, zpřísnit podmínky studia (jeden nobelista zajistí živobytí statisícům lidí).

V následné diskusi vystoupilo několik účastníků, s delšími příspěvky zejména prof. Štýs, bývalý ministr školství, a dr. Fidrmuc, náměstek ministryně školství. Pan náměstek informoval o řadě kroků, které v poslední době provedlo MŠMT. Poznamenal, že při 3,5 % HDP na vzdělávání je české školství relativně velmi efektivní, postupně se mění rámcové vzdělávací programy, které jsou velmi zastaralé. Zároveň je však nezbytné pracovat s veřejností, také s rodiči, aby netrvali na zastaralých způsobech vzdělávání. Vzdělávání by mělo mít tři cíle – připravit mladé lidi k uplatnění se na trhu práce, k schopnosti sebereflexe a ke schopnosti vytvářet dobré sociální vztahy. Zároveň informoval o tom, že legislativním procesem prošla novela školského zákona, kde je zakotven kariérní řád pro učitele, připomenul projekt POSPOLU. Vyzval firmy, aby se zapojily do vzdělávání na školách. Žáci a studenti by zase měli využívat i jiné vzdělávací programy než jen vlastní školu – např. e-learningové kurzy dělají významné světové univerzity.