Hosté:
J. E. Aliki Pascali, velvyslankyně Kyperské republiky v České republice
J. E. Alan Gibbons, velvyslanec Irska v České republice
David Král, vrchní ředitel Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády České republiky

Evropská unie vstupuje do druhé poloviny roku 2026 v době, kdy se potýká s bezpečnostními, ekonomickými i politickými výzvami. Pokračující ruská agrese proti Ukrajině, napětí na Blízkém východě, tlak na posílení evropské obrany, konkurenceschopnost, energetika, migrace i vyjednávání nového víceletého rozpočtu vytvářejí prostředí, ve kterém bude pro členské státy klíčové najít kompromis. Irsko k prvnímu červenci převzalo od Kypru roli předsednické země v Radě Evropské unie, a to s heslem „Strength with Unity“.

Evropská unie se nachází v přechodové fázi. J. E. Aliki Pascali, velvyslankyně Kyperské republiky v České republice, zdůraznila, že bezpečnost se pro EU stala jednou z hlavních priorit a že Brusel se musí rozhodnout, zda bude pouze pozorovatelem světového vývoje, nebo jeho spolutvůrcem. „Evropská unie čelí mimořádnému tlaku několika souběžných krizí, zároveň ale vytváří nové mechanismy, které mají posílit její kolektivní odolnost,“ uvedla. Vrchní ředitel Sekce pro evropské záležitosti z Úřadu vlády České republiky David Král doplnil, že EU nežije v krizovém režimu poprvé. Připomněl neúspěch ústavní smlouvy, dluhovou krizi, migraci, brexit, covid i ruskou agresi proti Ukrajině. „Posledních dvacet let žijeme v permanentním krizovém řízení,“ uvedl. Současná situace je podle něj odlišná především počtem směrů, z nichž krize přicházejí.

J. E. Alan Gibbons, velvyslanec Irska v České republice, připomněl, že většina členských států jsou v globálním měřítku menší země. Právě proto je podle něj evropská spolupráce nezbytná: „Můžeme těmto krizím čelit v izolaci, nebo prostřednictvím Evropské unie. Pro menší evropské státy podle mě jednoduše neexistuje jiná možnost.“ Unie podle něj není dokonalá, někdy rozhoduje pomalu a složitě, ale právě schopnost spojit 27 států a 450 milionů obyvatel je její zásadní silou.

Předsednictví jako schopnost hledat kompromis

Podle Aliki Pascali není správné chápat předsednickou roli pouze jako technickou nebo dokonce administrativní funkci. „Předsednictví zůstává důležitým motorem legislativního procesu. Jeho skutečná váha se měří schopností budovat kompromisy,“ uvedla.

Kypr převzal předsednictví v mimořádně složité době, ale s realistickou ambicí. Jeho cílem bylo být „results-driven presidency“, tedy období zaměřené na konkrétní výsledky. Pascali zmínila mimo jiné finanční nástroj SAFE, posun v oblasti migrace, podporu Ukrajiny, konkurenceschopnost nebo rozšiřování EU. Za klíčový bod označila vyjednávání o novém víceletém finančním rámci na období 2028–2034. Kypr v červnu předložil první revidovaný vyjednávací rámec s konkrétními čísly, který má připravit cestu k dohodě do konce roku 2026.

Irsko převezme hlavně rozpočtovou a konkurenceschopnostní agendu

Irsko přebírá předsednictví s heslem „Strength with Unity“ a třemi hlavními prioritami: konkurenceschopnost, hodnoty a bezpečnost. V oblasti konkurenceschopnosti bude Irsko navazovat na mapu One Europe, One Market, která má posílit jednotný trh. Gibbons upozornil, že vnitřní bariéry na jednotném trhu podle analýz odpovídají vysokým tarifům uvnitř samotné Unie. EU proto podle něj musí pracovat na jednodušším a chytřejším regulatorním prostředí, nikoli na deregulaci.

Důležitým tématem následujícího půl roku bude také umělá inteligence, digitální infrastruktura, energetika a investice. Velvyslanec připomněl, že Irsko bude v říjnu pořádat summit k umělé inteligenci. V energetice zdůraznil nutnost rychlejší dekarbonizace a většího využívání obnovitelných zdrojů. Zároveň upozornil, že hodnoty zůstávají pro Irsko samostatnou prioritou. „Hodnoty nejsou jen pro dobré časy. Měly by být naším kompasem právě tehdy, když je situace složitá,“ dovysvětlil.

Z českého pohledu bude podle Krále důležité se soustředit na víceletý finanční rámec. Označil jej za hlavní vyjednávací arénu příštích měsíců. Česká republika bude sledovat zejména financování kohezní politiky, zemědělství, konkurenceschopnosti, obrany a nových priorit EU. „Dobrá dohoda je pro nás důležitější než přísná časová osa,“ uvedl. Česko podle něj oceňuje, že Kypr předložil konkrétní čísla, ale vyjednávání bude složité kvůli rozdílným pozicím členských států.

Král také zdůraznil význam zjednodušování regulace, podpory start-upů, takzvaného 28. režimu, energetiky a technologické neutrality. Česká republika sice podporuje čistou transformaci, ale trvá na realistickém postupu a uznání různých energetických mixů, včetně jádra. V rozšiřování EU označil za klíčové, aby proces zůstal meritorní, bez zkratek, ale zároveň politicky důvěryhodný.

Institut rotujícího předsednictví Rady EU zůstává důležitým nástrojem evropského vyjednávání. Kypr posunul řadu citlivých témat, ale většinu spisů předává dál v rozpracované podobě. Irsko tak nebude začínat novou agendu, ale přebírat složitý balík témat, ve kterém se propojují rozpočet, bezpečnost, konkurenceschopnost, hodnoty, energetika i rozšiřování. Úspěch irského předsednictví se proto bude měřit především schopností dotáhnout kompromisy, které budou pro členské státy politicky přijatelné.