Odcházející učitelé: Kdo bude naše děti učit za pět let?
Hosté:
Jana Berkovcová, poslankyně, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Pavel Mentlík, děkan, Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni
František Dobšík, předseda, Českomoravský odborový svaz pracovníků školství
V českém školství aktuálně chybí přibližně 12 tisíc učitelů. Největší nedostatek panuje v matematice, fyzice, informatice a odborných předmětech, přičemž zhruba desetina výuky dnes probíhá bez odpovídající pedagogické kvalifikace. Pokud se systém nezmění, může se situace v příštích letech výrazně zhoršit. Shodli se na tom účastníci panelové diskuze.
Podle dat, která v debatě zazněla, tvoří nekvalifikovaní pedagogové zhruba 10 procent učitelského sboru, tedy téměř 16 tisíc lidí. Jak upozornil děkan Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Pavel Mentlík, predikce ukazují, že bez zásadních zásahů by se tento podíl mohl do roku 2035 zvýšit na 18 procent. „To už je číslo, které ohrožuje stabilitu celého systému,“ zaznělo.
Výrazný problém představuje stárnutí pedagogického sboru. Průměrný věk učitelů se blíží padesáti letům a v některých oborech situace začíná být kritická. Například na středních odborných školách je podle Mentlíka až třetina učitelů starší šedesáti let. „U odborného vzdělávání často víme, že až tito lidé odejdou do důchodu, nebude za ně náhrada,“ upozornil.
Ministerstvo školství reagovalo navýšením kapacit učitelských programů a podporou systému provázejících učitelů. Podle diskutujících jde ale jen o první krok. Poslankyně Jana Berkovcová uvedla, že samotné zvyšování kapacit pedagogických fakult problém nevyřeší, pokud se studenti nebudou hlásit do nedostatkových aprobací. „Musíme cíleně podporovat fyziku, matematiku nebo IT, kde absolventi často odcházejí mimo školství,“ řekla a jako jednu z cest zmínila stipendijní programy.
Výrazně podceňovaným tématem je podle řečníků nedostatek učitelů prvního stupně základních škol. Přestože právě oni hrají klíčovou roli při formování vztahu dětí ke vzdělávání, systém jejich přípravy i financování dlouhodobě opomíjí. „Učitel prvního stupně je zásadní pro to, aby se dítě naučilo mít školu rádo,“ zdůraznila Berkovcová. Přesto se tato profese potýká s vysokou mírou nekvalifikovanosti a nízkým zájmem uchazečů.
Zásadní otázkou zůstává, proč učitelé ze škol odcházejí. Podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství Františka Dobšíka není hlavním problémem samotný nástup do profese. Kritické je však jejich udržení. „Podle některých dat až polovina začínajících učitelů odchází do pěti let,“ řekl. Důvodem je kombinace nízkých platů, nedostatečné podpory ve školách, vysoké administrativní zátěže a nízké společenské prestiže profese.
Shoda panovala také na tom, že bez zlepšení finančních podmínek se prestiž učitelského povolání zvýšit nepodaří. Řečníci opakovaně zmínili cíl 130 % průměrné mzdy jako minimum, které by učitelům zajistilo důstojné postavení a konkurenceschopnost vůči jiným profesím. Vedle platů se diskutovalo také o nutnosti kariérního řádu, který by učitelům nabídl perspektivu profesního růstu bez nutnosti odcházet do managementu škol.
Debata ukázala, že problém nedostatku učitelů nelze řešit jedním opatřením. Bez kombinace vyšších platů, cílené podpory nedostatkových aprobací, stabilního financování škol a posilování společenské prestiže hrozí, že otázka „kdo bude učit naše děti za pět let“ zůstane bez uspokojivé odpovědi.
Shrnutí a doporučení:
- Zvýšit atraktivitu profese: bez důstojných platů, stabilního financování škol a vyšší společenské prestiže se personální krize nepodaří zlomit.
- Cíleně podporovat nedostatkové obory a regiony: stát by se měl zaměřit na stipendijní programy a další formy motivace pro nové vysokoškolské studenty.
-
Udržet učitele ve školách: klíčové je posílit podporu začínajících i zkušených pedagogů, zejména jasně nastaveným kariérním řádem a omezením administrativní zátěže.