V úterý 10. září 2019 představila Ursula von der Leyen coby předsedkyně nové Evropské komise její strukturu a rozdělení portfolií pro navržené komisaře. Nová Komise bude mít oproti té stávající Jeana-Clauda Junckera 27 členů z důvodu, že z Unie odcházející Spojené království svého kandidáta na komisaře už nenominovalo.

Roli a charakter Evropské komise obecně vymezuje článek 17 Smlouvy o Evropské unii. Komise působí jako nadnárodní (supranacionální) exekutivní orgán, jehož značná moc spočívá zejména v exkluzivní legislativní iniciativě. To v praxi znamená, že (nestanoví-li Smlouvy jinak) Komise je jediným orgánem EU, který předkládá návrhy právních předpisů, které následně přijímá Evropský parlament a Rada. Ve spolupráci se Soudním dvorem Evropské unie dohlíží na uplatňování práva Unie. Její aktivity jsou dále exekutivní a koordinační.

Komise je kolegiálním orgánem. Svá rozhodnutí přijímá kolektivně a je s ní nakládáno jako s celkem. V rámci interinstitucionálních vztahů je odpovědná Evropskému parlamentu jako celek. Tento vztah se projevuje zejména při ustanovování Komise, kdy jednotliví kandidáti včetně předsedy prochází slyšením (tzv. grilováním) a schválením parlamentem. Je to právě Evropský parlament, který může Evropské komisi vyslovit nedůvěru.

Po volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 byla do čela Komise Evropskou radou nominována německá kandidátka, toho času ministryně obrany ve vládě kancléřky Angely Merkel, Ursula von der Leyen. Tu na pozici 16. července 2019 schválil Evropský parlament. Následně členské státy ve spolupráci s von der Leyen sestavily jmenný seznam kandidátů na komisaře, jímž von der Leyen přidělila tematická portfolia a role v kolegiu. Designované komisaře v první polovině října 2019 čeká slyšení ve výborech Evropského parlamentu, kde budou prověřeny jejich odborné znalosti a osobnostní kvality na post eurokomisaře (tzv. grilování). Parlament by měl o schválení Komise jako celku hlasovat na plenárním zasedání 23. října 2019 ve Štrasburku.

Policy Paper analyzuje aktuální vývoj sestavení nové Komise pro období 2019–2024. Text rozebírá aktuální otázku způsobu výběru předsedy Komise a perspektivu systému Spitzenkandidátů. Dále analyzuje strategie a způsob nominace kandidátů na komisaře, přičemž zvláštní pozornost je věnována České republice a nominaci designované komisařky Věry Jourové. Představuje také priority a cíle orgánu. Na závěr nastiňuje reakce některých členských států na přidělení portfolií jejich nominantům. Zvláštní pozornost je pak věnována reakci České republiky i Věry Jourové a perspektivy schválení Komise Evropským parlamentem.

Policy Paper – Kristina Hrbková, září 2019

Celý text naleznete v PDF pod odkazem níže.