Adaptace na změnu klimatu patří mezi hlavní výzvy, před nimiž Afrika v současné době stojí. Kontinent produkuje pouhá 4 % globálních skleníkových plynů, přesto je však negativními dopady klimatických změn zasažen nejvíce. Odolnost tamních států je přitom relativně slabá. Z více než dvou tisíc přírodních katastrof a podobných událostí, které se v Africe odehrály za posledních 50 let, jich téměř polovina proběhla v poslední dekádě. Světová banka navíc odhaduje, že do roku 2030 bude následkům extrémního sucha, rostoucích teplot, nedostatku vody či naopak záplav vystaveno až 118 mil. extrémně chudých lidí, velká část z nich právě v Africe.

Přímým následkům změn klimatu ale již dnes čelí dvě třetiny Afričanů. Typickou ukázkou stále extrémnějších výkyvů počasí jsou smrtící povodně v Mosambiku a Súdánu z let 2019, resp. 2020, či nejhorší sucha za sto let, s nimiž se potýká region jižní Afriky. Rostoucí počet cyklonů navíc způsobil rozsáhlou invazi kobylek do východní Afriky, kde zcela zdecimovaly úrodu, na níž závisí miliony obyvatel. Propady zemědělské produkce ale obecně způsobuje zmíněné vysychání vodních zdrojů a degradace půdy, které zvyšují ceny potravin a oslabují exporty afrických zemí. Zajistit potravinovou bezpečnost je tak pro africké vlády stále těžší. To bude mít fatální dopady na míru chudoby a zvýší se tak i migrační tlaky. Do roku 2050 se může dát do pohybu kvůli změnám klimatu jen v Africe téměř 90 milionů lidí.

Ruku v ruce s klimatickou politikou jde také energetika, která má významný vliv na ekonomický rozvoj. Sektor se napříč Afrikou do značné míry omezuje na produkci primárních surovin (ropa, plyn) a jejich export. Svou roli v tom jednoznačně hrají hlavně mezinárodní korporace a jejich vliv na místní vlády. Rozsáhlejší podpora obnovitelných zdrojů zatím i přes dílčí programy chybí. Právě tam má přitom Afrika prakticky nevyčerpatelný potenciál, zatím jej však využívá zcela minimálně.

Policy Paper – Vojtěch Šmolík, listopad 2020

Celý text naleznete v PDF pod odkazem níže.