Naděje, které opozice vkládala do komunálních a senátních voleb jako referenda o vládě Petra Fialy, se nenaplnily. Výsledky sice pro pětikoalici nebyly dobré, ale na druhou stranu nebyly tak špatné, aby to vládní strany rozklížilo. Naopak, ochotu držet při sobě vláda ukázala nejen kolem aféry Dozimetr (i navzdory poškození reputace a popularity celého kabinetu), ale také během ekonomické a inflační krize (kdy se koaliční politici sice kritizovali navzájem, někdy i veřejně, ale k žádnému většímu sporu nebo personální výměně nedošlo). Silným motivačním faktorem byl pro pětikoalici nejen dlouhý půst v opozičních lavicích (pro některé strany i 8 let), ale i ochota překlenout řadu rozdílů jen proto, aby Andreje Babiše a hnutí ANO nepustila k moci. Tatáž motivace bude patrná i při prezidentské volbě.

Z výše uvedeného lze usoudit, že ve střednědobém výhledu není pravděpodobné, že by byla integrita Fialovy vlády ohrožena. Nejdůležitější událostí, která by mohla ovlivnit dění na domácí politické scéně, je přímá volba prezidenta, jejíž výsledky budeme znát až 28. ledna 2023. Do té doby nelze čekat žádné velké posuny i proto, že až do konce letošního roku Česká republika předsedá Radě Evropské unie a politici mají stále v paměti ostudný pád vlády během předsednictví v roce 2009.

Pokud jde o výhled na rok 2023, kromě prezidentských voleb žádné další hlasování občany nečeká. Jestliže se neobjeví nějaký závažný skandál, Fialův kabinet bude mít zcela jistě klid na vládnutí až do roku 2024, kdy budou volby do Evropského parlamentu a krajské volby. Na druhou stranu politika je hodně nevyzpytatelná disciplína a změna často přijde rychle a nečekaně.

Komentář – Jan Rovenský, listopad 2022

Celý text naleznete v PDF pod odkazem níže.