30. října 2020 se uskutečnil další kulatý stůl Národního konventu o Evropské unii, tentokrát na téma: Priority ČR v klimatické agendě v kontextu zvyšování ambicí pro rok 2030. Odborným garantem tohoto kulatého stolu byl Institut pro politiku a společnost.

26 členských států EU se v závěrech Evropské rady v prosinci 2019 přihlásilo k dosažení cíle klimatické neutrality Evropské unie do roku 2050. Dohodu podpořilo i Česko, které se k ní dříve stavělo skepticky. Evropská komise trvale navyšuje ambice, které by členské státy měly dovézt k bezemisní budoucnosti. Aktuální cíl pro rok 2030 je snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 40 % oproti roku 1990, zvýšení energetické efektivity o 32,5 % a navýšení podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie na 32 %. Vzhledem ke sdělení Komise ze září 2020 a postoji Evropského parlamentu bude aktuální cíl s největší pravděpodobností revidován, aby dosáhl na 55% snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990. Otázkou nicméně zůstává, jakým způsobem půjde takto navržených cílů dosáhnout vzhledem ke specifikům jednotlivých členských států. Právě z toho důvodu se kulatý stůl zaměřil na priority ČR v klimatické agendě.

Hlavními diskuzní okruhy tohoto kulatého stolu byly:

• Jaké by měly být priority České republiky v klimatické agendě v návaznosti na zvýšené ambice EU do roku 2030 a v jakých oblastech by ČR měla být více proaktivní pro splnění svých mezinárodních závazků?
• Jakou strategii z hlediska udržitelného ekonomického růstu a ochrany prostředí by měla Česká republika zaujmout, aby byly zachovány všechny stavební kameny kvality života jejích obyvatel?
• V jakých činnostech (věda a výzkum, nové technologie, obnovitelné zdroje, odpadové hospodářství, práce s občanskou společností apod.) má Česká republika silné stránky, které mohou přispět k ochraně životního prostředí?

Podkladový dokument a shrnutí diskuze včetně doporučení – Zuzana Harmáčková, listopad 2020

Celý text naleznete v PDF pod odkazem níže.