Koronavirus a česká inspirace pro svět
Poradit si za každé situace. I tak se dá chápat přístup naší veřejnosti, která se dala do šití roušek či výroby dezinfekce. Stranou nezůstávají ani vysoké školy a vědeckovýzkumné instituce. Češi rozjíždí 3D tisk ochranných pomůcek, či z masek původně určených na potápění nově vyrábí masky pro lékaře. Naše země díky tomu zaujala celý svět efektivitou opatření, která brání šíření nákazy.
Nápad přeměnit potápěčské masky v ochranné pomůcky zaujaly agenturu Reuters. Ta publikuje článek o evropských vědcích, kteří si takto poradili (European researchers retrofit snorkel masks for coronavirus fight). Reuters si všímá úsilí výzkumníků z Českého vysokého učení technického (ČVUT). Ti použili masky na potápění s cenou cca 600 korun a začaly na ně nasazovat vojenské filtry.
Z testů pak vychází, že výsledný produkt přináší ještě vyšší míru ochrany než respirátory FFP3, které jsou považovány za jedny z nejefektivnějších. „Distribuujeme masky do nemocnic v Praze a na dalších místech,“ prozradil agentuře rektor ČVUT Vojtěch Petráček. Ke konci března na univerzitě vyrobili dva tisíce masek a následně chtějí produkci zvýšit na více než deset tisíc kusů každý týden.
Článek se ale nezaměřuje pouze na českou vynalézavost a uvádí rovněž další příklad z Evropy. V jedné z bruselských nemocnic totiž začali používat potápěčské masky vyvinuté v Itálii jako respirátory pro pacienty. Masky pomáhají podpoře dýchání a ze své podstaty jsou méně invazivní metodou než intubace pacienta.
Česká inspirace dorazila i za oceán a deník USA Today publikuje komentář o českém nařízení nosit roušky.* To by podle autora Steve Kashketta mělo být implementováno v USA (Coronavirus: Czech Republic imposed a face mask requirement and the U.S. should too).
Zatímco v USA a v jiných zemích je diskutován potenciální přínos nařízení o nošení roušek, zde v České republice se tato debata vyřešila už před několika týdny a opatření absolutně funguje, zmiňuje Kashkett na úvod. Také připomíná, že česká vláda byla v Evropě mezi prvními, jenž přišla s razantními opatřeními omezujícími sociální kontakt. A to v době, když se začaly ve střední Evropě objevovat první případy nákazy.
„Byl jsem ohromený reakcí Čechů a zde žijících cizinců na tato drakonická opatření. Lidé rychle pochopili důležitost ochránit zdravotníky a celý národ se přes noc transformoval do obří továrny na podomácku vyrobené roušky. Tisíce osob a společností začaly šít roušky z různých materiálů a na internetu se ihned objevily návody, jak roušky vyrobit. Během tří dnů tak bylo v této desetimilionové zemi dostatek roušek pro každého,“ vysvětluje Kashkett.
Nyní, když se jde projít se svým psem, zřídka vidí na ulici někoho bez roušky. Roušky se tak podle bývalého diplomata staly i jakýmsi symbolem boje proti pandemii. Odhodlání tak podtrhuje i slogan: „Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě.“ Podle autora existují očividné důkazy, že tvrdá opatření a povinné nošení roušek snižují šíření nákazy. To Kashkett opírá o srovnání vývoje počtu nemocných v sousedních zemích, kde je křivka vývoje počtu nakažených strmější.
„Jako Američan, který je svědkem pozitivního vývoje odehrávajícího se v této malé stmelené a sociálně disciplinované zemi, kde každý nyní nosí ochrannou roušku, doufám, že on (Donald Trump) to poslouchá,“ uzavírá Kashkett s odkazem na tweet českého premiéra adresovaný prezidentu Trumpovi o důležitosti nošení roušek.
Rozhovor s Davidem Kashkettem přinesl i portál lidovky.cz: Zapůsobilo na mě, jak se Češi spojili. Vláda USA by se mohla přiučit, říká americký exdiplomat Kashkett.
Uznání pro Česko vyjadřuje i agentura AP, jejíž článek přetiskuje i známý New York Times. Amid Pandemic, Czech Intensive Care Ward Is Still Half-Full zní titulek, který lze přeložit jako „česká jednotka intenzivní péče je uprostřed pandemie zaplněná z poloviny“.
Zatímco lékaři v Itálii a Španělsku čelí rozhodnutím, jakým pacientům s COVID-19 poskytnout tu nejlepší péči, čeští lékaři se s tímto zatím nesetkali, ilustruje situaci AP. K tomu dodává, že pouze polovina lůžek na JIP v pražské Všeobecné fakultní nemocnici, kam se z Česka shromažďují pacienti s nejvážnějšími komplikacemi, je obsazena. Vzhledem k tomu se tak některé nemocnice v zemi ocitají v pozici, že mohou nabídnout volná místa pro těžké případy ze značně zasažené Francie.
V ČR se tak podařilo situaci stabilizovat. Faktorem úspěchu jsou podle AP opět přísná a včas zavedená opatření a nařízení plošného nošení roušek. K tomu se současně podařilo vyřešit problém s nedostatkem ochranných pomůcek, a to ve spolupráci s NATO. Aliance poskytla velká nákladní letadla pro transport zboží z Číny.
Text cituje i náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymulu. Ten podle AP shledává veškerá opatření za plně adekvátní, jelikož zamezily nekontrolovanému šíření nemoci a rovněž se podařilo zajistit dostatečné zdravotnické kapacity.
Česká republika je zmíněna i v kontextu tzv. chytré karantény, jelikož se stala první evropskou zemí, která s tímto konceptem přišla. Samotný projekt chytré karantény má být u nás uveden do chodu po Velikonocích.
* Autorem článků „Coronavirus: Czech Republic imposed a face mask requirement and the U.S should too“ je bývalý diplomat Steve Kashkett, který působil i jako zástupce amerického velvyslance v ČR. Steve Kashkett v současnosti přednáší téma mezinárodní vztahy na Anglo-americké vysoké škole v Praze.