Koronavirus a ohrožení zaměstnanci

Není pochyb, že pandemie koronaviru je pro celý svět pohromou s velkými dopady na zdraví a životy. Stranou nezůstává ani ekonomika a řada lidí, ať už jde o zaměstnance či zaměstnavatele, bude čelit výpadku příjmů. Propad bude bolestivý, a proto je nutné hledat cesty, jak situaci zvládnout s co nejnižšími ztrátami. Snad se vše podaří co nejdříve.

Možný způsob, jak negativnímu ekonomickému vývoji čelit, v deníku USA Today popisují bývalý člen Rady pro vnitřní politiku Obamovy administrativy Mark Zuckerman a expert na oblast pracovního trhu a podpor v nezaměstnanosti Andrew Stettner.

Jejich komentář nese titulek Pomohli jsme lidem bez práce přežít Velkou recesi. Toto bychom měli udělat v případě koronaviru (V originále: We helped jobless workers survive the Great Recession. Here’s what to do on coronavirus).

Autoři uvádí, že v současnosti mezi nejvíce ohrožené profese patří ty méně kvalifikované v oblasti obchodu a služeb. Nižší úroveň výdělku u nich doprovází i méně pracovních benefitů. S odkazem na Moody’s Analytics Zuckerman a Stettner zmiňují, že v důsledku pandemie koronaviru je v USA ohroženo až 80 milionů pracovních míst.

Zpětné ohlédnutí do roku 2009 podle nich ukazuje, že reakce na krizi by měla být rychlá a má být využito stávajících programů. Vytváření nových programů totiž vyžaduje komplikované nastavování mechanismů. Nejsnazší a nejrozumnější cestou je dle autorů dotování fondů (ze strany federálního rozpočtu) poskytujících podporu v nezaměstnanosti. Ty fungují v jednotlivých státech USA autonomně. Podpora nezaměstnaným je obvyklá ve výši 45 % platu.

Tato opatření nicméně dávají smysl tehdy, když jsou pracovní místa obecně dostupná. Nikoli za nynější krize, kdy jednotlivé podniky jsou z nařízení vlády zavírány. Lidé tak nemohou najít práci, která neexistuje, zdůrazňují autoři.

Podpora ve výši 45 % platu rovněž nedokáže vyřešit situaci osob a rodin, které v podstatě žijí od výplaty k výplatě. S takto citelným výpadkem příjmů (o více než polovinu) nedokáží uživit sebe ani své rodiny. Zuckerman a Stettner tak navrhují náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku v daném státě. Toto opatření by mělo trvat po dobu 4 měsíců. Zvýšena má být podle nich i celková doba pobírání podpory v nezaměstnanosti ze stávajících 26 týdnů z důvodu, že v této lhůtě nebude mnoho lidí schopno práci najít. Za to by neměli být podle autorů penalizováni.

Zkušenosti z předchozí krize v roce 2009 ukazují, že zvýšení doby pobírání podpory pomohlo ekonomice „vrátit se na koleje“ a ve výsledku mělo pozitivní dopad. To experti dokládají závěry Moody’s Analytics. Ty ukazují, že na každý jeden dolar tehdy vynaložený na podporu se vrátila částka ve výši 1,64 dolarů.

Zajímavým souběhem okolností je i skutečnost, že zpravidla nízkopříjmové profese jsou ohroženy nejen ekonomicky, ale více i z hlediska samotné nákazy virem. Na to upozorňuje web POLITICO v článku Koronavirus představuje největší riziko pro 24 milionů nejméně vydělávajících pracovníků (V originále: Who is most at risk in the coronavirus crisis: 24 million of the lowest-income workers).

Podle autorů možnost nákazy představuje vysoké riziko zejména pro pokladní, pomocný personál ve zdravotnictví a pro sanitáře. Do nízkopříjmové skupiny 24 milionů osob (15 % pracovní síly v USA) patří i pracovníci ve stravování, domácí ošetřovatelé, vrátní, profesionální řidiči a další – u nich ale není riziko nákazy tak vysoké.

Zmíněné profese současně mívají žádné nebo velmi malé pracovní benefity a problematické je rovněž placené volno na zotavenou.

Obrázek 1: Američtí pracovníci, kteří jsou nejvíce ohroženi koronavirem

Zdroj: POLITICO, 2020

S užitečným projektem, jak lidem pomoci finanční krizi překlenout, přišel deník New York Times (NYT). Ten založil centrum pomoci, skrz které čtenářům dává praktické rady. Pro veřejnost jsou dostupní i dva specialisté zpracovávající podněty. Jejich řešení jsou následně publikována na stránkách NYT.

Jednotlivá doporučení lze nalézt v článku Vaše peníze: Centrum pro pomoc během koronavirové krize (V originále: Your Money: A Hub for Help During the Coronavirus Crisis). „Pokud se váš výdělek snížil nebo jste o něj úplně přišli, jsme tu, abychom vám pomohli. Tento průvodce vám ukáže základní informace, které budete potřebovat, jako vládní programy podpory, služby zdarma a finanční strategie,“ zmiňuje text úvodem.

Kromě možností obvyklých podpor v nezaměstnanosti lze nalézt i informace o studentských půjčkách, pomoc týkající se řešení bydlení a vztahů pronajímatel-nájemce a také např. způsoby, jak nepřijít o dodávky elektrické energie či o telefonní spojení.

S řadou finančních podpor přichází i Česká republika. Příkladem je program Antivirus Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

„Stát bude prostřednictvím Úřadu práce ČR kompenzovat firmám vyplacené prostředky. Toto opatření pomůže zaměstnavatelům lépe zvládnout současnou situaci a nebudou tak muset sáhnout k propouštění,“ uvádí web MPSV.

Obrázek 2: Program „Antivirus“

Zdroj: MPSV ČR, 2020

Stranou nezůstávají ani nestátní iniciativy. Namátkou např. Člověk v tísni rozšiřuje fungování dluhové linky. Na sociální síti Facebook se objevuje skupina s názvem Podnikatelé a firmy v boji proti koronaviru. Ta si klade za cíl 1) bezplatně vyměňovat rady a zkušenosti ohledně fungování v krizové situaci, a 2) vzájemně nabízet pomoc v boji proti koronaviru (lidské zdroje, materiál, právní rady).

Dozajista se ale setkáme s tím, že z důvodu utlumení ekonomických činností, se řada lidí ocitne v situaci, ve které se nikdy dříve nenacházela. Budou tak bezesporu potřebovat i pomoc informační, kam se mohou obrátit a jaké formy podpory mohou čerpat.

Inspirací tak může být projekt centra pomoci amerického deníku. Resp. vytvoření portálu, který by informace o jednotlivých opatřeních různých institucí přehledně shromáždil na jedno místo. Každý by se tak dle svého profilu mohl tzv. proklikat ke konkrétní formě pomoci včetně kontaktu na daný úřad.

Že takové sjednocení, zpřehlednění a zjednodušení může být správnou cestu, ukazuje i speciálně vytvořená stránka Ministerstva zdravotnictví. Ta dle těchto zásad poskytuje detailní statistiky o vývoji situace okolo COVID-19 v ČR.

Článek vyšel jako Newsletter IPPS.