NEWSLETTER: Porovnání České a Slovenské republiky v boji proti COVID19
Slovenská reakce na koronavirovou pandemii neušla pozornosti jiným státům, jelikož zavedená opatření byla extrémně efektivní. Povinné nošení roušek zavedené v České republice a Rakousku zamezující šíření Covid-19 se stalo vzorem pro mnoho mimoevropských zemí. Podobná situace nastala také na Slovensku, které jako vůbec první evropská země zavedlo povinné nošení roušek ve veřejné dopravě. The New York Times napsal článek oceňující nízkou míru úmrtnosti na Covid-19 v Německu, avšak nejnižší úmrtnost v celé Evropě má Slovensko. Má také nejnižší míru infikovaných – 280 případů/milion obyvatel. U České republiky je zaznamenáno 899 případů/milion obyvatel.
Česko má jednu z nejnižších mír úmrtnosti na Covid-19 v Evropě a od 21. května země nezaznamenala více než dvě úmrtí za den. Slovensko nezažilo od 16. května ani jedno úmrtí. V České republice zemřelo celkem 327 a na Slovensku 28 osob.
Tabulka 1: Srovnání opatření přijatých v boji proti pandemii Covid-19 Slovenskem a Českou republikou.
Zdroj: Vláda ČR a Vláda SR
Středoevropské a východoevropské země si v boji proti Covid-19 často vedly mnohem lépe než jejich západní partneři. Na tom má podíl fakt, že zdravotní systémy nejsou v těchto zemích na tak vysoké úrovni, jako je tomu například ve Švédsku či Velké Británii. Vlády proto zavedly restriktivní opatření dlouho předtím, než se virus začal rapidní rychlostí šířit. Zásluhu na úspěšném boji proti šíření nákazy má také povinné nošení roušek, které Slovensko zavedlo od 15. března pro jízdu prostředky hromadné dopravy. Česko svého východního souseda následovalo o dva dny později a za další dva dny tuto povinnost rozšířilo na všechny veřejné prostory. Na Slovensku bylo povinné nošení roušek kdekoliv na veřejnosti zavedeno od 25. května.
Dalším důvodem úspěšného potlačení šíření nákazy v Česku a na Slovensku je velká disciplinovanost občanů obou zemí. Svůj podíl na tom mají také vlády obou zemí, které k šíření informací hojně využívaly sociální sítě. V Česku i na Slovensku se chytla hesla „moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě”. Slovenský premiér Matovič a ministr zdravotnictví Marek Krajčí si 13. března během přímého televizního přenosu nasadili roušky, což mělo obrovský ohlas a mnoho politiků a televizních osobností začalo nosit roušky ještě předtím, než se jejich využívání stalo povinné. Slovenská prezidentka Čaputová v pravidelných intervalech promlouvala k národu, přičemž měla na ústech a nose roušku, která ladila k jejímu oblečení. Český prezident Zeman promluvil k občanům pouze jednou, a to 19. března.
Český premiér Babiš na Twitteru vyzval amerického prezidenta Trumpa k tomu, aby povinné nošení roušek zavedl také na území USA. Babiš k tomuto tweetu připojil video českého hnutí Masks4all, ve kterém je možné sledovat český přístup k nošení roušek. Do dnešního dne jej vidělo 5,6 milionů lidí. Brzké zavedení povinného nošení roušek na veřejnosti v Česku a na Slovensku výrazně snížilo počet nakažených v těchto zemích.
Na sociálních sítích se do podvědomí dostal hashtag #ruskoniejahanba, který byl na Instagramu použit ve více než 28 000 případech. Na platformě TikTok vidělo videa s tímto hashtagem okolo dvou milionů uživatelů. #Masks4All byl použit ve zhruba 117 000 příspěvcích na Instagramu a na TikToku jej vidělo až 1,2 milionu uživatelů.
Graf 1: Logaritmický růst počtu nakažených Covid-19 v České republice a na Slovensku. Černá tečka označuje začátek povinného nošení roušek na veřejnosti.
Zdroj: MZČR and NCZISK
Boj proti nekontrolovanému šíření koronavirové pandemie v České republice a na Slovensku se dá považovat za úspěšný, na čemž mají zásluhu všichni od vrcholných vládních představitelů až po obyčejné občany. Nyní se život pomalu vrací do normálu. Metody využité Českem, Slovenském a dalšími středoevropskými zeměmi mohou při dalších budoucích pandemiích sloužit jako úspěšné příklady.
Autorem textu je Ryan Jacobsen, editace Šárka Prát, překlad Martin Sedláček.