Odlišné strategie Švédska a České republiky při řešení globální pandemie
„Jeden nepřítel – Evropa vs. COVID-19“ – Švédsko
Opatření přijatá k boji proti pandemii
Jak je uvedeno výše, Česká republika oproti Švédsku přijala četná opatření ke zpomalení šíření viru. Česká republika například zastavila 30. ledna vydávání víz v Číně a 8. února pozastavila všechny přímé lety do a z Číny. K těmto opatřením se Česká republika uchýlila dříve, než došlo k jedinému případu (první případy v České republice byly objeveny 1. března). Hned následující den 2. března byly pozastaveny všechny lety do a ze severních oblastí Itálie a do a z Jižní Koreje.
Pro srovnání Švédsko dosud nepozastavilo žádné lety. Vláda vydala pouze doporučení a navrhla necestovat do Číny, Jižní Koreje a severní Itálie (letecká společnost SAS 3. března pozastavila své lety do severní Itálie. Jedná se však o rozhodnutí letecké společnosti, nikoli vlády).
Česká republika vyhlásila nouzový stav již 12. března. Švédsko se však k tomuto kroku dosud neodhodlalo. Česká republika uzavřela 14. března všechny veřejně přístupné restaurace kromě těch, které umožňují konzumaci jídla mimo provozovny a zavřela všechny obchody, které nebyly považovány za nezbytné (výjimku tvoří obchody s potravinami, lékárny, drogerie atd.). Naproti tomu restaurace a bary zůstávají ve Švédsku otevřené s jediným rozdílem, a to že zákazníci mohou být obslouženi pouze v případě, že sedí u stolu. Kompletní informace o omezeních si můžete přečíst pod tímto odkazem.
V České republice došlo 15. března k celorepublikovému zákazu volného pohybu osob. Opatření se nevztahuje na nezbytné cestování za účelem nákupu potravin, návštěvy rodiny, práce nebo vycházek do parků. Od 16. března mohou čeští občané opustit zemi pouze tehdy, pokud mají dlouhodobý pobyt v cizí zemi a cizinci s dlouhodobým pobytem mohou vstoupit do České republiky pouze pokud odešli před přijetím tohoto opatření. Osoby bez dlouhodobého pobytu nemají dovoleno vstoupit na české území, ale mohou jej opustit. Výjimkou z tohoto opatření jsou diplomaté nebo lidé, kteří žijí v blízkosti hranic a překračují je za prací. Souhrnné informace o českých opatření naleznete zde.
Švédsko zůstává jednou z mála zemí v Evropě s otevřenými hranicemi, která neomezila cestování ani pohyb. Česká republika udělala téměř všechny kroky podle stanného práva, aby se zabránila šíření nákazy. Švédská vláda oproti tomu pouze předložila návrhy, co by její občané a obyvatelé měli/neměli dělat.
Tabulka 1: Porovnání opatření přijatých v boji proti pandemii COVID-19 Švédskem a Českou republikou
Šíření viru
První případ koronaviru byl Švédsku diagnostikován 31. ledna. Druhý případ se objevil až 26. února. První tři případy v České republice se vyskytly 1. března. Není divu, že nejvyšší koncentrace případů v obou zemích jsou v největších městech v Praze a ve Stockholmu. Jedním z hlavních rozdílů v tomto ohledu je podíl viru v různých regionech.
Graf 1: Celkový počet případů COVID-19 za jednotlivé dny v březnu ve Švédsku a České republice
Zdroj: MZČR a Folkhälsomyndigheten
Zhruba 46% všech případů ve Švédsku bylo objeveno ve Stockholmu. Pro srovnání v Praze bylo odhaleno přibližně 25% nakažených. Celkový počet případů je v České republice mnohem rozšířenější. Znamená to, že zátěž systémů zdravotní péče je v různých regionech a městech nižší. Ve Švédsku jsou případy koncentrované ve Stockholmu a budou tak zatěžovat zdravotnický systém hlavního města.
Graf 2: Počet nových případů COVID-19 za den v březnu ve Švédsku a České republice
Zdroj: MZČR a Folkhälsomyndigheten
Závěr
Opatření přijatá Českou republikou mohou působit jako bezvýsledná. Švédsko neprovedlo prakticky žádná opatření a má relativně podobný počet nakažených. Od prvního případu v České republice uplynulo 26. března 26 dnů a bylo zjištěno celkem 2 022 případů nákazy COVID-19. Ve Švédsku bylo 26. den pandemie 1906 nakažených (stav k 22. března, za předpokladu, že ignorujeme ojedinělý případ z 31. ledna). Existuje zde ale několik důležitých faktorů, které je třeba mít na paměti.
První důležitým indikátorem je skutečnost, že Česká republika testuje rychleji než Švédsko. Proto jsou pravděpodobně skutečná čísla ve Švédsku mnohem vyšší než oficiální údaje. Více testů znamená více potvrzených případů. V této souvislosti je nutné zmínit, že od 13. března jsou ve Švédsku testováni na koronaviry pouze zdravotničtí pracovníci a ti, kteří potřebují být hospitalizováni. Osoby s mírnými příznaky nejsou testovány. Z tohoto důvodu se nepřičítají k celkovému počtu potvrzených případů.
Druhým faktorem je inkubační doba koronaviru a velký počet nevědomky infikovaných lidí. Ti nemusí vykazovat žádné příznaky a otevřené restaurace, bary, školy a nákupní centra představují velké riziko pro rychlé šíření infekce. Cílem opatření přijatých českou vládou není úplné zastavení viru, ale zpomalení jeho šíření tak, aby zdravotnický systém zvládl nápor nakažených.
Za třetí, snížením zátěže systému zdravotní péče prostřednictvím těchto mechanismů, může být osobám se závažnějším průběhem poskytnuta řádná a účinná péče. Zatímco opatření přijatá českou vládou budou mít nepochybně ekonomické důsledky, budou tyto dopady mnohem méně závažné než ekonomické škody, které by jinak vyplynuly z toho, že velká část populace zemře nebo onemocní v kvůli přijetí nedostatečných opatření.Další vydání nového newsletteru ze série „Jeden nepřítel – Evropa vs. COVID-19“ očekávejte v úterý 7. dubna 2020.