Paradoxy kolem nás

Během života člověk zažije několik momentů, nad kterými jen nevěřícně zakroutí hlavou či otevře pusu a vykulí oči, protože se na nic jiného nezmůže. Pokud se však člověk zajímá o politiku, zažívá podobnou věc několikrát týdně. To třeba když Václav Klaus a Václav Klaus ml. kritizují ODS, že už není tou pravou ODS, a chtějí založit novou stranu ze členů ODS, která by porazila ve volbách ODS. V tom zmatku už se tak nějak ztratí fakt, že „otec zakladatel“ chce vidět hořet svou bývalou stranu jen proto, že ji vede někdo jiný – to už tu holt bylo se SPOZ.

Podobně nechápající výraz se hodí v případě, když poloviční Japonec chce s pomocí Itala a Francouzky bojovat v Bruselu za české zájmy. Čert vem fakt, že by Ital i Francouzka nejraději poslali africké migranty ze svých zemí do České republiky. Hlavně, když se zajistí, abychom si tu nekupovali kebab, když si můžeme udělat domácí sushi díky nabídce obchodu polovičního Japonce. Zkrátka českou kulturu si narušovat nedáme!

Ochráníme si také tradiční rodinu, kterou nejvíce ohrožují požadavky LGBT na sňatky. Pomineme raději fakt, že nejvíce tradiční rodinu ohrožují rozvody, které jsou navíc proti katolické víře, ale ty z nějakého důvodu poslancům KDU-ČSL nevadí, ani proti nim neprotestují a nechtějí je zrušit. Při tom všem se pak návrh, abychom víc používali data, čímž bychom si je zlevnili, vlastně jeví dost rozumně.

Abychom však sebemrskačsky nekritizovali jen události u nás, i jinde se najde dost podobných momentů. Nejvýraznější je momentálně nekonečný seriál z Velké Británie s názvem Brexit. Stejně jako v případě české Ulice, ani u Brexitu už nikdo moc neví, jak to začalo, kdo v tom hrál na začátku, o čem to je teď. Většina už jen chce, aby to co nejdřív skončilo, protože nám jeho prostřednictvím do hlavy vtloukají probruselskou propagandu (v případě Brexitu, že je referendum špatně, v případě Ulice si dovolili obsadit černocha!). Současný stav tak je takový, že Británie sice chce odejít, ale taky chce znovu posunout datum odchodu, chce dohodu, ale nesouhlasí s žádnou dojednanou, a největší zastánci Brexitu na Brexitu neochvějně trvají, ale zároveň chtějí využít posunutí odchodu tím, že budou kandidovat do Evropských voleb.

Když si to tak člověk shrne a podívá se na to vše, nějak by si přál, aby svět kolem konečně začali řídit ilumináti, zednáři, ještěří lidé či Aštar Šeran skrze chemtrails, horší by to asi nebylo.