Kam směřuje česká politika a co můžeme očekávat v nejbližší době? Jak se naše společnost vypořádá s problematikou sucha? A co bude pro svět znamenat, pokud KLDR získá jaderné zbraně? Jednoduše jsou témata, která se dotýkají každého z nás. Naši přední analytici proto pro Vás pravidelně připravují stručné komentáře a v kostce přináší náš pohled na věc.

Porovnání České republiky a Belgie v boji proti COVID19

Česká republika a Belgie si jsou do značné míry podobny. Nejen z pohledu velikosti populace, ale i z hlediska přijatých opatření a reakčního času, které obě země měly na pandemii. Proč má tedy Belgie 50 267 případů, zatímco Česká republika má „pouze“ 7 819 případů? Zdá se, že zjistit přesný důvod je nemožné. Nicméně k objasnění tohoto důvodu mohou přispět navštěvovaná rekreační střediska.

Ke startu koronavirové pandemie ve většině zemí došlo uprostřed zimní prázdninové sezóny. Obyvatelé Belgie cestují za hranice své země mnohem častěji než Češi. Právě tato skutečnost pravděpodobně přispěla k většímu rozšíření koronavirové infekce v Belgii. Podle statistik 81 % Čechů preferuje dovolenou v České republice. Mimo hranice pak Češi nejčastěji míří na Slovensko a do Chorvatska, kde má pandemie poměrně lehký průběh. Oproti tomu 79 % Belgičanů preferuje strávit dovolenou v zahraničí. V tomto ohledu jsou cílovými destinacemi primárně Francie a Španělsko – státy, které patří mezi nejpostiženější pandemií v Evropě. Itálie je oblíbená destinace pro Čechy i Belgičany, proto není žádným překvapením, že v obou zemích většina z prvních infikovaných přijela právě odtud.

Tabulka 1: Porovnání přijatých opatření v boji proti COVID-19 pandemii Belgií a Českou republikou

Zdroj: Vláda České republiky a Vláda Belgie

Rozdíl v počtu celkových případů je ohromný. Ještě více šokující je však rozdíl v počtu úmrtí. V České republice zemřelo na koronavirus 252 osob, zatímco v Belgii 7 844 mrtvých. Belgie má druhou nejvyšší úmrtnost v přepočtu na obyvatele na světě. V tomto ohledu obsazuje v statistikách druhé místo hned za mikrostátem San Marino, které má populaci 33 000 obyvatel a 41 zemřelých. Belgie do celkového počtu zahrnuje všechna úmrtí v ošetřovatelských domech. Je tak možné, že celkový počet úmrtí na koronavirus bude nakonec menší. Existují názory, že údaje o úmrtnosti v ostatních zemích jsou podceněny. Některé státy totiž započítávají pouze zemřelé osoby, které byly před smrtí testováni na koronavirus. Porovnání úmrtí v Belgii a v České republice je velmi strmé, jak je vidět na grafu 1. Podle některých expertů je belgická metoda počítání úmrtí přesnější.

Graf 1: Počet potvrzených úmrtí v posledních 14 dnech na území Belgie a České republiky

Zdroj: MZČR a Sciensano

V Belgii za běžných okolností podle statistik zemře přibližně 300 osob za den. V případě chřipkové sezóny se jedná o 400 úmrtí za den. Nicméně od začátku koronavirové pandemie se toto číslo vyšplhalo až na 600 osob za den. Belgické orgány tvrdí, že jejich statistiky o úmrtnosti jsou díky tomu přesnější než v ostatních zemích. Na grafu 2 můžeme vidět rozdíl v uzavřených případech. Zhruba 39 % uzavřených případů v Belgii končí smrtí, zatímco v České republice se tento údaj pohybuje okolo 6,5 %. Světový průměr je přibližně 18 %.

Graf 2: Uzavřené případy koronaviru v Belgii, České republice a ve zbytku světa zobrazující procentuální úmrtí vs uzdravení

Zdroj: MZČR, Sciensano a John Hopkins University

Starší lidé a lidé se zdravotními problémy patří mezi nejzranitelnější skupiny. Zahraniční zkušenosti jasně ukazují, že propuknutí nákazy v pečovatelských domech může mít naprosto katastrofické následky a může vést k velkému počtu úmrtí. V Belgii je 144 399 lůžek v pečovatelských domovech nebo domovech dlouhodobé péče, v České republice jich je 72 988. Vzhledem k dvojnásobné kapacitě počtu lůžek v pečovatelských domech a domovech dlouhodobé péče tak není překvapující, že počet úmrtí v Belgii bude vyšší než v České republice. V pečovatelských domech je těžké řádně uplatňovat opatření pro sociální odstup, jelikož opatrovníci jsou v neustálém kontaktu s pacienty. Kombinace nedostatku opatření a zranitelnosti rizikové skupiny činí pečovatelské domy nebezpečné pro jejich obyvatele. (https://www.healthybelgium.be/metadata/hspa/eld4.pdf a

Studie provedena výzkumníky z London School of Economics ukázala, že procento koronavirových úmrtí se pohybovalo od 19 % (Austrálie a Maďarsko) do 72 % (Kanada). Výzkumníci zkoumali data z deseti států a průměrná hodnota dosáhla 52 %. V Belgii tato hodnota dosáhla 53 % koronavirových úmrtí, což koresponduje s výsledky studie. Nicméně pouze u 10 % úmrtí v pečovatelských domech byl potvrzený koronavirus.

Graf 3: Denní nárůst počtu potvrzených případů koronaviru v Belgii a České republice vyjádřené v procentech

Zdroj: MZČR and Sciensano

V současnosti je téměř nemožné stanovit přesný počet úmrtí. Většina států pravděpodobně podceňuje úmrtnost a naopak Belgie úmrtnost nejspíš nadhodnocuje. Může trvat několik měsíců, let nebo je možné, že nikdy nezjistíme skutečný počet úmrtí na COVID-19. Dr Steven Van Gucht, vedoucí lékař oddělení virových chorob na Sciensano (veřejná zdravotnická instituce zodpovědná za sledování koronavirových statistik) řekl: „Pokud chcete porovnat naše počty s mnoha ostatními zeměmi, musíte je v podstatě rozpůlit.“ Navzdory velkému rozporu v úmrtnosti se denní nárůst nakažených osob koronavirem v Belgii i v České republice postupně snižuje a oba státy postupně rozvolňují zavedená omezení.