Kam směřuje česká politika a co můžeme očekávat v nejbližší době? Jak se naše společnost vypořádá s problematikou sucha? A co bude pro svět znamenat, pokud KLDR získá jaderné zbraně? Jednoduše jsou témata, která se dotýkají každého z nás. Naši přední analytici proto pro Vás pravidelně připravují stručné komentáře a v kostce přináší náš pohled na věc.

Porovnání České Republiky a Běloruska v boji proti COVID19

Většina evropských států je na cestě k úspěšnému potlačení šíření pandemie Covid-19. Jedinou pozoruhodnou výjimkou je Bělorusko, jehož president Lukašenko popírá závažnost viru a tvrdil, že na něj nikdo v zemi nezemře. Některé jeho názory znějí poměrně zábavně a stávají se pro svou nesmyslnost virálními na celém internetu.

V rozhovoru, který se odehrál během jednoho hokejového zápasu, president Lukašenko například pronesl: „Žádný virus neexistuje. Všimli jste si (reportér), že by někde kolem nás létal? Já ho nikde nevidím. Tohle místo je lednička, nejlepší medicína. Co by mohlo být lepší než sport, zejména na ledě…nejlepší lék proti viru.” Prohlásil také, že lidé používající antiseptika, nasazující roušky dětem a vynucující sociální distancování ve třídách se pouze snaží být zajímaví a dělají zbytečnou show. K potlačení šíření infekce dle něj pomáhá konzumace vodky, pobyt v sauně nebo jízda na traktorech.

Existuje porovnání Běloruska se Švédskem, které také podniklo pouze malé kroky v cestě proti probíhající pandemii. Severská země však zavedla alespoň nějaká opatření, kdežto Bělorusko neprovedlo prakticky nic. Opačným případem je Česká republika, která zavedla přísná opatření, jež se pomalu začínají rozvolňovat. Účinnost českých opatření je v porovnání s Běloruskem zcela zřetelná, jelikož se virus ve středoevropské zemi šířil podstatně pomaleji. K 1. dubnu mělo Bělorusko 163 a Česká republika 3 589 nakažených. O tři týdny později se čísla razantně změnila, jelikož Bělorusko hlásilo 29 650 a Česká republika 8 480 nakažených. Můžeme proto vidět, jak by mohla situace v Česku eskalovat v případě, že by nebyla zavedena přijatá opatření.

Obrázek 1: Počet nakažených Covid-19 od 1. dubna 2020 v Bělorusku a České republice.

Zdroj: MZČR a Belta (“СтопCOVID”)

Lukašenko trval na konání oslav k příležitosti konce 2. světové války, které proběhly 9. května. V sousedním Rusku byly stejné oslavy zrušeny. Dne vítězství se v Minsku zúčastnilo několik tisíc lidí, a zatímco vojáci a politici byli bez roušek, mnoho občanů v publiku neváhalo s jejich nošením v průběhu akce.

Tabulka 1: Porovnání opatření v boji proti Covid-19 přijatých k 11. květnu v Bělorusku a České republice.

Zdroj:
 Vláda ČR, Belavia a Maryina Horka Central District Hospital

Nedělat nic či velmi málo v cestě za přerušením dalšího šíření pandemie je bezprostředním ohrožením života a rozhodně nepatří mezi nejhumánnější přístupy. V zásadě existují tři způsoby, jak současnou pandemii zastavit. Prvním přístupem je cesta České republiky a většiny dalších zemí, které zavedly různá restriktivní opatření, jako např. nošení roušek, karanténu nebo rozsáhlé testování. Jedná se o nepříjemné kroky trvající několik týdnů či měsíců, avšak zamezují nekontrolovanému šíření nákazy mezi lidmi. Druhou možností je zastavení prostřednictvím vakcín, jejichž vývoj ale trvá dlouho. Vakcína pro Covid-19 by dle očekávání měla být dostupná k distribuci až od poloviny roku 2021, a proto tato možnost není zatím aktuální.

Třetí metodou (pravděpodobně se ji snaží využít Bělorusko) je získání kolektivní imunity. O využití této metody se v prvopočátku chtěl pokusit britský premiér Johnson, ale po obrovském odporu celé společnosti musel vše přehodnotit a přejít na první metodu. Myšlenkou je, že infikovaný člověk se může nakazit pouze jednou, a proto po promoření populace nebude mít vir svého hostitele a zanikne. Problémem je, že vysoký počet nemocných nepřiměřeně zatěžuje zdravotnická zařízení, a proto se nemocným nemusí dostat potřebná zdravotní péče a mohou zemřít. Tento úkaz jsme mohli vidět třeba v Itálii, kde byl akutní nedostatek personálu a lůžek. Musíme také vzít v potaz, že stále nevíme, zdali se lidé mohou virem Covid-19 nakazit i podruhé. Pokud se můžeme nakazit pouze jednou, jedná se o životaschopnou, byť nebezpečnou metodu.

Výhodou třetí metody jsou potenciálně menší škody na hospodářství a rychlejší skočení pandemie než u metody s karanténou a zastavením ekonomiky. Klíčovým slůvkem je “potenciálně”. Náměstkyně běloruského ministra zdravotnictví Yelena Bogdanová uvedla, že pandemie je blízko svému vrcholu. Dle odborníků by k němu mělo dojít kolem 20. května.

Autorem textu je Ryan Jacobsen, editace Šárka Prát, překlad Martin Sedláček.