Kam směřuje česká politika a co můžeme očekávat v nejbližší době? Jak se naše společnost vypořádá s problematikou sucha? A co bude pro svět znamenat, pokud KLDR získá jaderné zbraně? Jednoduše jsou témata, která se dotýkají každého z nás. Naši přední analytici proto pro Vás pravidelně připravují stručné komentáře a v kostce přináší náš pohled na věc.

Porovnání České republiky a Polska v boji proti COVID-19

Zdá se, že současná situace pandemie koronaviru v Polsku a České republice je velmi podobná. K 13. dubnu bylo v Polsku 6934 potvrzených případů a v České republice 6059, přičemž v Polsku zemřelo celkem 245 osob a v České republice 147. Obě země dokonce přijaly podobná opatření, která mají zamezit šíření viru. Navzdory podobnostem čelí polská vláda značné kritice. Zatímco to vypadá, že Česká republika dostala nákazu pod kontrolu, v případě Polska něco podobného nelze konstatovat z důvodu nedostatečného testování obyvatelstva. 

Využití pandemie k volebnímu vítězství?

Kroky polské vlády v boji proti pandemii vyvolaly značné množství kontroverzí. Evropská komise dokonce vyjádřila znepokojení nad rozhodnutím pokračovat v prezidentských volbách, které se mají uskutečnit již 10. května. Opozice chce, aby se volby odložily z důvodu zamezení šíření koronavirové nákazy. Evropskou komisi a opozici znepokojuje skutečnost, že pandemie brání opozičním kandidátům v předvolební kampani. Ti by tak na rozdíl od současného prezidenta Andrzeje Dudy nemohli prezentovat své názory široké veřejnosti kvůli zákazu veřejných shromáždění více než tří osob. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová k tomu uvedla:  „Mám obavy o svobodné a spravedlivé volby v zemi, o šanci hlasovat pro všechny kandidáty, o schopnost vést kampaň stejně.”

Graf 1: Celkový počet potvrzených případů COVID-19 podle dnů za posledních 30 dnů

Zdroj: Vláda ČR a Vláda Polska

Na základě současných průzkumů veřejného mínění by Andrzej Duda prezidentské volby pravděpodobně vyhrál. V této souvislosti je potřeba zmínit, že prezident Duda je podporován stranou Právo a spravedlnost (PiS), která je největší politickou stranou v zemi a zároveň v současnosti kontroluje dolní komoru parlamentu – Sejm. Za pozornost rovněž stojí skutečnost, že PiS nevyhlásila v Polsku stav nouze. Důvodem je skutečnost, že podle polského práva se nemohou konat volby do 90 dnů od ukončení nouzového stavu. V praxi by to znamenalo, že pokud by byl vyhlášen výjimečný stav, nemohly by se konat květnové prezidentské volby. Místo výjimečného stavu je tak Polsko „pouze“ ve stavu epidemie, který polským orgánům poskytuje mnoho stejných pravomocí jako stav nouze. Nicméně není zde podmínka v podobě 90 denního omezení voleb. Některá opatření, která provedla polská vláda ve stavu epidemie, dokonce možná nejsou platná bez vyhlášení nouzového stavu.

Tabulka 1: Porovnání přijatých opatření v boji proti COVID-19 v Polsku a České republice

Zdroj: Vláda ČR a Vláda Polska
Zdravotní systém
Pro Polsko je v současnosti největším problémem zdravotní systém, který je pod velkým tlakem. V počtu potvrzených případů COVID-19 má Polsko i Česká republika podobná čísla, český zdravotní systém přesto není tolik zatížený. Polsko má totiž nejnižší poměr lékařů na 100 000 obyvatel v celé EU – jen 237,8. Oproti tomu Česká republika má 8. nejvyšší poměr, a to 408,5. Tento nízký poměr mezi počtem lékařů a obyvatelstvem znamená, že polské nemocnice budou ochromené rychleji než české. Kromě toho se Polsko v indexu spotřebitelského zdraví v roce 2018 umístilo na 32. místě z 35. Pouze Maďarsko, Rumunsko a Albánie skončily hůře. Česká republika v tomto žebříčku obsadila 14. místo. Index hodnotí země na základě mnoha faktorů, včetně dostupnosti zdravotní péče a jejich výsledků.
Se zvyšujícím se počtem pacientů roste tlak na systém zdravotní péče. Situace může dospět do stavu, kdy zdravotní systém nevydrží tento tlak a zhroutí se. Tento stav jsme mohli vidět například v Itálii nebo ve Španělsku. Polský zdravotní systém nedokáže zvládnout takové napětí jako český systém a již nyní je výrazně ochromen. Lékaři v Polsku hlásí, že jsou vrženi do pandemie bez jasných instrukcí. Například jeden z doktorů z města Grudziadz řekl: „Většinu věcí jsme se dozvěděli z YouTube nebo od přátel z jiných nemocnic“. Doktorka Dorota Gontarzová z Krzemien Pierwszy uvedla, že léčba nemocných pacientů je „ruskou ruletou“, protože v nemocnicích je nedostatek zdravotního materiálu. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že každý šestý nakažený v Polsku pochází ze zdravotního prostředí.
V uplynulých deseti dnech se počet potvrzených případů denně zvyšoval. V České republice zhruba o 3,5 % každý den a v Polsku o 7,4 % každý den (viz graf 2). Jedná se o relativně významný rozdíl vzhledem k tomu, že skutečný počet nakažených v Polsku je pravděpodobně mnohem vyšší. Česká republika totiž testuje mnohem rychleji než Polsko. V průměru provede 10 725 testů na 1 milion obyvatel. To je mírně vyšší poměr než v Jižní Koreji, které se podařilo šíření nákazy potlačit prostřednictvím rozsáhlého testování a monitorování. Denní nárůst je nyní v Jižní Koreji pod 0,5 %. Polsko v současnosti testuje pouze 2 843 na 1 milion. Méně testů znamená méně nových potvrzených případů. Je tak důvodné se domnívat, že oficiální průměrný denní nárůst o 9,5 % je pravděpodobně nižší než skutečný nárůst.

Graf 2: Nárůst v potvrzených případech vyjádřený jako procento, předchozích 10 dní

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat Vláda ČR a Vláda Polska
Závěr
Česká republika i Polsko zaznamenávají pokles denního nárůstu nových případů. V případě Polska je však míra testování výrazně nižší, než by měla být. Z tohoto důvodu je nutné vnímat pokles denního nárůstu nově nakažených s jistou mírou rezervy. Zdá se, že Česká republika prošla vrcholem a nákaza má v posledních dnech sestupný trend. V případě Polska je takovéto konstatování velmi obtížné. V Polsku jsou testováni na koronavirus pouze pacienti v nemocnicích. Navíc existují zprávy o tom, že nejméně dvě osoby vykazující příznaky koronaviru, zemřely doma. Tuto informaci ale nelze s jistotou potvrdit, protože ani jeden ze zemřelých nebyl zpětně testován na přítomnost viru a příčinu smrti. Podobné případy tak nejsou zahrnuty do statistiky.
Z tohoto pohledu je nemožné říci, kolik dalších podobných případů v Polsku je a kolik infikovaných osob není v současné době v nemocnici. Bez rozsáhlého testování je mnohem obtížnější virus udržet pod kontrolou. Přitom při pohledu na Jižní Koreu, Britskou Kolumbii a Albertu (dvě nejzápadnější kanadské provincie), Norsko nebo Island je snadné vidět, jak efektivní je testování obyvatelstva na přítomnost viru. Všechny tyto země efektivně „vyrovnaly křivku nárůstu“, a to částečně díky rozsáhlému testování populace. Zdá se, že i Česká republika se může řadit mezi tyto státy.
Česká republika zpřístupnila testování celé populaci zdarma na lékařský předpis nebo bez lékařského předpisu za poplatek. Cena placeného testu se pohybuje od 1200 Kč do 3 000 Kč v závislosti na lokalitě. Polsko musí zvýšit své testování a doufat, že bude schopno rozložit nové případy nakažených osob tak, aby co nejméně zatížilo již tak napnutý zdravotní systém.

Autorem textu je Ryan Jacobsen, editace Šárka Prát, překlad Lukáš Luzar.