Porovnání České republiky a Rakouska v boji proti COVID-19
Nošení roušek
V České republice je od 18. března zavedeno povinné nošení roušek či jiné ochrany zakrývající ústa a nos na veřejnosti. Vedle nespočtu diskuzí o výhodách a nevýhodách nošení roušek se objevila prohlášení Světové zdravotnické organizace (WHO) a Centra pro kontrolu nemocí (CDC), která nedoporučují jejich plošné užívání. Nárazové nákupy roušek ze strany veřejnosti by z nich udělaly ještě nedostatkovější zboží, než tomu bylo doposud. Rouška sice nechrání jejího uživatele, avšak chrání všechny ostatní, kteří s uživatelem přišli do styku. Pokud všichni občané nosí roušky, je šíření viru o něco složitější. To platí zejména pro virus COVID-19, u kterého se odhaduje, že až 25 % nakažených nemá žádné příznaky nemoci. Plošné nošení roušek proto snižuje riziko dalšího šíření nákazy, což dovedlo CDC k přehodnocení dosavadního postoje k rouškám.
V Rakousku bylo zavedeno povinné nošení roušek od 1. dubna, a to pouze při nákupu v obchodech. Australský datový vědec Jeremy Howard tvrdí, že státům s povinností nošení roušek na veřejnosti se daří kontrolovat situaci okolo COVID-19 efektivněji než ostatním. Ve svém prohlášení říká: „V Jižní Koreji, Japonsku a na Tchaj-wanu nedošlo k žádné karanténě. V těchto zemích je však COVID-19 pod kontrolou. Jak se to stalo? Jedním z hlavních důvodů je nošení roušek na veřejnosti, které je očekáváno od všech bez výjimek.”
Zpomalení růstu nově nakažených COVID-19 v Rakousku může přinést nařízení povinného nošení roušek na veřejnosti, stejně jako je tomu v České republice. Účinné jsou také po domácku vyrobené roušky. Studie z roku 2013 provedená Society for Disaster Medicine and Public Health porovnávala roušky vyrobené z materiálů běžně používaných v domácnostech s chirurgickými maskami (viz Obrázek 1). Výzkumníci došli k závěru, že chirurgické roušky byly dle očekávání účinnější, avšak studie také říká: „Oba typy roušek výrazně snížily počet mikroorganismů vyloučených testovanými dobrovolníky.” Podomácku vyrobená rouška by měla být až poslední možností ochrany. Vždy je však lepší využít “handmade” roušku, nežli chodit bez ní.
Zdroj: Anna Davies et al.
Při výzkumu bylo zjištěno, že utěrka nebo sáček do vysavače mají vysokou úroveň filtrace, avšak při jejich užívání došlo k poklesu tlaku u testovaných, díky němuž se jim špatně dýchalo. Studie došla k závěru, že 100 % bavlněné tričko nebo polštářové povlečení patří k nejúčinnějším materiálům pro domácí šití roušek.
Ischgl je malá tyrolská vesnice v západním Rakousku známá především jako ideální místo pro lyžařské radovánky. Turisté z celé Evropy toto místo hojně navštěvují a využívají perfektních lyžařských sjezdovek či služeb tamních barů. Nyní je Ischgl nechvalně proslulý také tím, že zde vzniklo ohnisko nákazy COVID-19 v Rakousku. Ani v dnešních dnech není zcela jasné, z jakého důvodu se toto místo stalo ohniskem nákazy. Dle všech zjištění se zde nákaza objevila již na začátku února a téměř měsíc nebylo uděláno nic pro zastavení dalšího šíření.
Zpočátku se uvádělo, že nákazu do lyžařského střediska Ischgl přinesla švýcarská servírka, u které se příznaky začaly objevovat 5. února. Později bylo oznámeno, že se jednalo o rakouskou servírku a symptomy se u ní začaly objevovat až 8. února. Rakousko o prvních případech nakažených COVID-19 informovalo 25. února, a tedy až dva týdny po údajném vzniku ohniska nákazy. 5. března si zdravotnické orgány na Islandu všimly vysokého počtu nemocných navrátivších se z Ischglu. Toto zjištění nahlásili tyrolským úřadům, jež tato tvrzení odmítly. Island zařadil Ischgl mezi rizikové oblasti, mezi něž v tu dobu patřily Itálie, Čína, Írán a Jižní Korea. Ani tento fakt ale tyrolské úřady nebraly zcela vážně.
Barman v oblíbeném podniku v Ischglu začal mít 2. března příznaky COVID-19 a o pět dní později byl na virus pozitivně testován. Bar byl zavřen až 10. března (lyžařská střediska zavřela 13. března), což už ale bylo pozdě. Z Německa, Norska a Dánska začaly přicházet zprávy o velkém počtu infikovaných lidí, kteří byli nedávno v Ischglu. 611 Rakušanů bylo infikováno přímo v Ischglu a není možné říci, na kolik dalších lidí nákazu přenesli (viz obrázky 2 a 3).
Obrázek 2: Celkový počet potvrzených případů COVID-19 od 10. března 2020
Zdroj: Úřad vlády ČR a Sozialministerum
Nesprávná reakce na vznik ohniska nákazy COVID-19 v Ischglu je pravděpodobnou příčinou šíření viru nejen v Rakousku, ale také v Norsku, Dánsku a na Islandu. Na začátku března bylo pouze u pouhé poloviny nakažených Norů a jedné třetiny nakažených Dánů potvrzeno, že k přenosu viru došlo v Rakousku. Neexistuje ale způsob, kterým bychom zjistili, kolik osob bylo nepřímo zasaženo nákazou z Ischglu. Předpokládá se, že se nákaza v oblíbeném baru šířila obrovskou rychlostí díky hře beerpong, při které hráči sdílejí kelímky s alkoholem. Ve stejný den, kdy byl inkriminovaný bar zavřen (10. března), se Česká republika rozhodla nařídit povinnou dvoutýdenní karanténu pro občany a rezidenty vracející se z rizikových oblastí zahrnujících Rakousko.
Obrázek 3: Počet nových případů COVID-19 v Rakousku a České republice od 10. března den po dni
Zdroj: Úřad vlády ČR and Sozialministerum
Česká republika a Rakousko podnikly v boji proti pandemii COVID-19 podobné kroky, avšak s jinými výsledky. Rakousko má mnohem vyšší počet nakažených, což může být způsobeno výše popsanými důvody. S nově zavedeným nařízením nutící rakouské občany nosit roušky při nákupech v obchodech by mohla čísla nově nakažených začít pomalu klesat. Ještě lepší výsledky by mohla přinést povinnost nošení roušek kdekoliv na veřejnosti, stejně, jako je tomu v případě České republiky. Na příkladu České republiky a Rakouska můžeme vidět, že přístup jistota je jistota (vyžadující nošení roušek na veřejnosti) může být k prospěchu věci. V případě Rakouska se také jasně ukazuje, že nedbalá opatření mohou mít kolosální následky nejen pro vlastní zemi, ale také pro mnoho dalších států.
Tabulka 1: Porovnání opatření přijatých Rakouskem a Českou republikou v boji proti pandemii COVID-19
Zdroj: Úřad vlády ČR a Austria.info