Svět obalený v plastu
Plast se stal nedílnou součástí téměř každého aspektu našeho života. Bylo pro mě až překvapivé si uvědomit, jak moc je naše okolí zahaleno v plastových obalech.
Jedním z pozitivních kroků bylo omezení plastových sáčků v obchodech s potravinami a jejich nahrazení síťovanými sáčky pro opakované použití. Přesto se stále setkáváme s nadměrným používáním plastových obalů – například lesní ovoce bývá baleno nejen v plastové vaničce, ale i v dalším plastovém obalu. Podobně si stále často balíme i obyčejná jablka do plastových sáčků a mnoho druhů zeleniny se prodává předem zabalených v igelitu.
Plastové obaly se neomezují pouze na potraviny. Setkáváme se s nimi i u nápojů, snídaňových máslíček a smetánek či u drobných hotelových toaletních potřeb, jako jsou šampony. Plast nás provází i v každodenním životě – od krytů mobilních telefonů až po balíčky objednané z internetu. Podle údajů Evropské komise tvoří obaly až 40 % plastů spotřebovaných v EU.
Dokonce i naše oblečení obsahuje velké množství plastu – více než polovina textilních materiálů je syntetického původu, například polyester, nylon nebo akryl. Vlastně jsem si uvědomila, že i já sama jsem tak trochu „obalená v plastu“.
Evropská regulace plastových obalů – PPWR
Evropská komise si tento problém uvědomuje, a proto přijala novou legislativu PPWR – nařízení o obalech a obalových odpadech (Packaging and Packaging Waste Regulation). Cílem tohoto nařízení je:
- Minimalizovat množství vznikajících obalů a odpadu.
- Do roku 2030 zajistit, aby všechny obaly na trhu EU byly recyklovatelné ekonomicky přijatelným způsobem.
- Bezpečně zvýšit podíl recyklovaných plastů v obalech.
- Snížit používání primárních surovin v obalech a přiblížit toto odvětví ke klimatické neutralitě do roku 2050.
PPWR vstoupilo v platnost 11. února 2025, přičemž jeho obecná účinnost nastane o 18 měsíců později. Přináší řadu změn, mezi které patří například sjednocené značení pro třídění odpadu napříč EU, což by mělo snížit zmatek při recyklaci. Dále se očekává nahrazení plastových skupinových obalů, jaké známe například u plechovek piv, pravděpodobně papírovými alternativami.
Na druhou stranu některé výjimky zůstávají – například nakrájené ovoce a zelenina budou i nadále prodávány v igelitu, kelímcích či plastových sáčcích.
Nařízení se rovněž dotýká obalů některých populárních výrobků, jako jsou nepropustné kávové kapsle a čajové sáčky, které budou muset být plně recyklovatelné nebo kompostovatelné.
Výzvy pro firmy a inspirace z Pobaltí
Tato změna představuje velkou výzvu pro mnoho firem, zejména pro malé a střední podniky, které nemusí mít dostatečné finanční nebo výrobní kapacity na přechod k ekologičtějším alternativám. Dodržení nových pravidel může pro některé firmy znamenat značné náklady a ohrozit jejich konkurenceschopnost.
Inspiraci můžeme hledat například v Pobaltí, kde se s podobnými výzvami úspěšně vypořádali díky inovativním řešením a státní podpoře:
- Estonská společnost Puljong přešla na recyklovatelné obaly pro své vývary a potraviny a zároveň optimalizovala velikost balení, čímž minimalizovala odpad. Tento přístup nejen snížil množství plastových obalů, ale zároveň firmě pomohl uspět i na zahraničních trzích.
- Lotyšsko provedlo rozsáhlou analýzu obalů, která pomohla firmám identifikovat nejefektivnější alternativy plastových obalů. Například u kávových kapslí, čokoládových produktů a instantních polévek se ukázaly jako nejvhodnější mono-materiálové a papírové obaly, což zlepšilo jejich recyklovatelnost.
Podobný přístup by mohl být inspirací i pro české firmy. Možné kroky zahrnují:
- Využití státních a evropských dotací – V Pobaltí firmy čerpaly finanční podporu na vývoj udržitelných obalů.
- Sdílení výrobních kapacit – Menší firmy často nemají prostředky na investice do nových technologií. Řešením by mohlo být sdílení výrobních linek nebo partnerství s většími společnostmi.
- Spolupráce v obalovém průmyslu – V Lotyšsku se osvědčila spolupráce mezi výrobci potravin, obalovými firmami a recyklačními centry. V Česku by mohly vzniknout podobné iniciativy.
- Vzdělávání a poradenství – Lotyšské firmy měly přístup ke studiím a analýzám o možnostech snížení plastového odpadu. V ČR by pomohlo zavedení expertních poradenských programů.
Závěrem můžeme říct, že pokud by se české firmy inspirovaly pobaltskými přístupy, mohly by nejen splnit nové požadavky PPWR, ale také posílit svou konkurenceschopnost a přispět k udržitelnější budoucnosti.
Osobně jsem velice zvědavá, jak se k tomu státy postaví a jak budou řešit případné nedostatky. Věřím ale, že PPWR je dalším krokem k tomu, aby naše děti poznaly planetu Zemi v jiných „šatech“ než v těch plastových.