Blog

Kam směřuje česká politika a co můžeme očekávat v nejbližší době? Jak se naše společnost vypořádá s problematikou sucha? A co bude pro svět znamenat, pokud KLDR získá jaderné zbraně? Jednoduše jsou témata, která se dotýkají každého z nás. Naši přední analytici proto pro Vás pravidelně připravují stručné komentáře a v kostce přináší náš pohled na věc.


,

Technologická revoluce v české ekonomice: Hrozba, nebo příležitost?

Slovo „revoluce“ v souvislosti s ekonomikou zní možná trochu dramaticky – evokuje to obraz továren plných robotů, které nahradily nejen dělníky, ale možná i ředitele. A přesto právě tímto směrem se svět skutečně ubírá. Technologická revoluce zásadně mění způsob, jakým vyrábíme, podnikáme i pracujeme. Česká republika, jako otevřená ekonomika silně napojená na průmyslovou výrobu, se musí adaptovat, a to rychle.

Digitalizace: Pomalu, ale jistě

Hlavními hybateli změn jsou automatizace, digitalizace a umělá inteligence. Navzdory snahám o digitalizaci státní správy a ekonomiky zůstává Česká republika v některých oblastech pozadu. Česko je v celkové úrovni digitalizace státní správy druhé nejhorší v EU. Hlavními překážkami jsou složité legislativní prostředí, komplikované veřejné zakázky a nedostatek IT odborníků.

Na druhou stranu, v některých aspektech digitalizace si Česko vede lépe než Německo, například v oblasti veřejných digitálních služeb a lidského kapitálu. V českých podnicích se čím dál častěji objevují systémy, které monitorují výrobu v reálném čase, analyzují velká data a předvídají poruchy dřív, než k nim dojde. Umělá inteligence už není jen výmysl sci-fi – dnes pomáhá například ve zdravotnictví, logistice nebo při plánování výroby.

Co na to trh práce?

Největší obavy přináší otázka: Co to všechno udělá s pracovními místy? Ano, některé profese zmizí – přiznejme si, „datový zapisovač“ už dnes zní jako relikt minulosti. Ale zároveň vzniknou nové, které budou vyžadovat jiné dovednosti. Výzvou bude rekvalifikace pracovní síly a zajištění toho, že lidé nebudou nahrazováni, ale přesměrováni.

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) upozorňuje, že až 14 % pracovních míst je vysoce ohroženo automatizací a dalších 32 % projde významnou transformací. Stát i zaměstnavatelé tak musí investovat do vzdělávání – a to nejen technického, ale i tzv. měkkých dovedností, které stroje (zatím) nenahradí.

Role státu: dirigent nebo pasivní pozorovatel?

Technologická změna není jen doménou firem. Stát musí vytvořit vhodné prostředí – modernizovat infrastrukturu, podpořit výzkum a vývoj a zajistit, že regulace nebude brzdit inovace. Národní RIS3 strategie (2021–2027) definuje klíčové priority pro rozvoj inovačního ekosystému, ale skutečný úspěch záleží na implementaci – a ta bývá v českém prostředí… řekněme „pomalejší než vývoj softwarového updatu Windows“.

Zároveň je třeba nezapomínat na digitální inkluzi. V době, kdy banky zavírají pobočky a vše se přesouvá do online prostředí, je nezbytné, aby technologická revoluce nebyla elitářskou záležitostí, ale nástrojem pro zlepšení života všech.

Shrnutí: (R)evoluce, která nečeká

Technologická revoluce není něco, co přijde – už je tady. Pro Českou republiku představuje velkou výzvu, ale i příležitost, jak přejít od montoven k chytré ekonomice. Klíčové bude, zda se dokážeme přizpůsobit, investovat do vzdělávání, výzkumu a modernizace, a vytvořit tak prostředí, ve kterém se inovace nebudou bát růst.

Zdroje: