V nouzi poznáš přítele 

O českém národu se mnohdy říká, že je plný bezohledných individualistů, bonzáků, lakomců a kdo ví čeho všeho dalšího. Tyto negativní vlastnosti a mnoho dalších samozřejmě sedí na spoustu z nás, avšak ruku na srdce – myslíte, že jsme jediní na světě? Nikoliv! V současné nelehké době se najdou také zástupy „expertů a remcalů“ mající v hlavě vlastní řešení celého šílenství kolem korony, které ventilují především prostřednictvím sociálních sítí. Na těch jsme občas svědky dosti nechutných diskuzí přetavovaných v ostré hádky. I přes tato negativa bychom ale na českém národu měli ocenit, že se v dobách krize opravdu umí spojit, což dokazují všemožné formy vzájemné pomoci přes šití roušek, venčení psů, nakupování léků až po finanční pomoc. Solidarita je tak obrovská, že jde při pohledu na nově vytvořené weby a skupiny na sociálních sítích jasně vidět, že nabídka pomoci silně převyšuje její poptávku. Chvályhodná je také disciplinovanost našich občanů, jelikož opravdu jen ve výjimečných případech potkáte člověka bez roušky nebo individuum přehrabující se v čerstvém pečivu holýma rukama. Dá se proto určitě říct – v nouzi poznáš v Česku přítele!

Toto rčení by se mohlo hodit i na dovoz zdravotnického materiálu z Číny. V tomto případě ale musíme být se slovíčkem pomoc hodně opatrní, jelikož za všechny ostře sledované transporty platíme komunistickému režimu nemalé částky. Diskuze o naší úzké (ne)spolupráci proto dostala novou dimenzi,  protože nákupy materiálu v Číně jdou většině z nás proti srsti. Přerušení obchodování s Čínou je nejen z českého, ale také z celosvětového pohledu úplné sci-fi, a proto se ze současné situace můžeme pouze poučit a v dobách pravděpodobné ekonomické krize přesunout některé podniky zpět do vlasti. Realizace takovýchto úvah je ale zřejmě vysoce nepravděpodobná, jelikož peníze jsou bohužel vždy až na prvním místě.  A to je přece to jediné, o co na celém světě jde.