Slovensko, kam kráčaš?

dobojováno. Matovič vítězí na plné čáře, SMER míří do opozice a jeho bývalí koaliční partneři Slovenská národná strana a Most-Híd dokonce mimo národní radu. Překvapivé slabé jsou výsledky koalice Progresnívného Slovenska a Spolu a Kiskovy formace Za Ludi. Liberálové na Slovensku rozhodně nezvítězili a Maďaři poprvé nemají zastoupení v parlamentu.

Vítěz je OLaNO, přesněji jeho předseda Igor Matovič. Na Slovensku tak vyhrál člověk, který v mnohém připomíná Andreje Babiše z roku 2013. Podnikatel s pravicovými ideály, který vybudoval firmu vlastnící několik regionálních novin. Člověk, který moc dobře chápe sílu marketingu a hlavně ví, co voliči chtějí slyšet – boj proti korupci, změny pořádků a ostré výpady vůči politicko-podnikatelskému matrixu. Pokud připočítáme absenci hlubšího programu a časté názorové otočky, získáme definici čistého populisty.

Co pomohlo Matovičovi k vítězství? Jednoznačně virální kampaň. Investigativní video z Cannes, které má na FB OLaNO přes 1,6 milionu shlédnutí, je podle mého názoru spíše spontánní nápad než nějak dlouhodobě připravovanou záležitostí. Akce ve stylu: „Nic se během kampaně neděje, pojďme udělat něco výbušného.“ Sázka na téma rozkradeného Slovenska vyšla. Dle facebookových PTAT dat byl Matovič od ledna jedničkou, a to až s trojnásobným náskokem před ostatními. S nulovými náklady obrovský dopad, to je virál až na dřeň. Získanou pozornost médií už si nenechal vzít a na svoji stranu přetáhl tolik nerozhodnutích voličů opozice, že koalici PS-Spolu vysál až mimo parlament.

Kiskovci nedopadli o mnoho lépe a s 5,77 % může být bývalý prezident rád, že to celé nedopadlo blamáží. Takhle si vstup do parlamentní politiky asi nepředstavoval a do budoucna bude muset odrážet obviňování příznivců PS-Spolu, že celý projekt pohřbil právě on jen tím, že ze zcela sobeckých důvodů odmítl předvolební spolupráci.

Robert Fico, a hlavně Peter Pellegrini, nezažili příliš příjemnou noc. Na druhou stranu ale také nemůžeme mluvit o nějakém překvapivém či zdrcujícím nezdaru. SMER politicky krvácel od vraždy Jána Kuciaka a 18 procent a druhé místo je po sérii demonstrací a mediálních kauz stále akceptovatelným výsledkem.

Osobně si myslím, že druhému nejhoršímu výsledku od roku 2002 dopomohla nepříliš povedená kampaň. Vedení vsadilo na „zodpovednou zmenu“, tedy jakési pomyslné odstřižení od minulosti, a na Petera Pellegriniho, který jako nová tvář měl zakrýt pošramocenou pověst Roberta Fica. SMER ale podcenil off-line kampaň, kdy počet billboardů a klasických tiskovin byl znatelně nižší než v minulosti a hodně úsilí a prostředků směřoval do on-line světa, kde pravověrní voliči SMERu zkrátka příliš nebyli. Připočítejme hodně odvážný a nepříliš povedený vizuál, kdy tradiční logo s růží nahradilo stylizované „S“ připomínající spíše firmu na výstavbu infrastruktury, a získáme kampaň, která nové voliče nepřitáhla a znejistěla dosavadní tvrdé voličské jádro. Voliči SMERu chtěli Fica, jelikož ho volí už od roku 2002 a on za vraždu a mafiánský stát určitě nemůže, a dostali Pellegriniho, který nikomu nevadil, ale také nikoho nenadchnul. Od strany s největšími finančními a politickými zdroji bych očekával kvalitnější sebeprezentaci.

Kotlebovci oproti roku 2016 mírně oslabili. Po vysokých preferencích z minulého roku tu máme přeci jen střízlivější výsledek, který se podobá zisku SPR-RSČ v 90. letech. Nenaplnil se tak černý scénář, kdy Kotleba vyhraje a půjde do koalice s oslabeným SMERem. Frustrovaní Slováci si raději vybrali excentrického Matoviče než neexcentrického extremistu Kotlebu.

Pro mnoho stran jsou ale volby slušným fiaskem. SNS a Most-Híd položila vládní spolupráce a poslední Maďar, který to se Slovenskem myslel dobře – Béla Bugár – rezignoval. Maďaři patří na k poraženým tak nějak všeobecně, jelikož se dokázali rozhádat natolik, že 4 roky budou bez politické reprezentace. Koalice PS-Spolu doplatila na příliš dlouhou volební kampaň, kterou vlastně táhla od roku 2018 a ke konci jim došly síly a hlavně témata. KDH poslal pod vodu sám předseda Aloiz Hlina svým nepříliš charismatickým vystupováním a všeobecně nepříjemnou povahou.

Nyní budeme se zájmem sledovat politické námluvy, kdy Igor Matovič, jakožto bohatý ženich, si bude vybírat z několika vdavekchtivých nevěst. V úvahu připadá spolupráce OLaNO s Kiskou a SaS Roberta Sulíka (liberální varianta) či spolupráce OLaNO se SME RODINA Borise Kollára a ještě jednoho subjektu (konzervativní varianta). Nemůžeme vyloučit i širou koalici dosavadní opozice proti SMERu a Kotlebovcům. Každopádně Matovič je v dobré pozici, kdy si může diktovat podmínky. Zda vládní spolupráce opozice neskončí neslavně jako kabinet Ivety Radičové, záleží na míře porozumění a konsenzu včerejších vítězů.