COVID-19 nepochybně odhalil některé slabiny Francie. Panovalo přesvědčení, že vysoká úroveň francouzského zdravotního systému bude klíčem k úspěchu v boji proti pandemii. Její průběh ale přinesl zemi nepříjemná zjištění.
Výskyt viru byl ve Francii ohlášen 24. ledna 2020. Nedávno bylo zjištěno, že první případ se vyskytl již o něco dříve, jelikož pacient léčený v nemocnici od 27. prosince 2019 na zápal plic měl ve skutečnosti koronavirus. Od 16. března byly po oznámení francouzského prezidenta Macrona uzavřeny všechny školy a univerzity. Byl také vyhlášen zákaz shromažďování skupinek nad 100 osob a uzavření míst uzpůsobených pro veřejnost, včetně restaurací a kin. Povinná domácí karanténa byla nařízena na 15 dní.
Francie sice přijala mnohá opatření s cílem zamezit dalšímu šíření viru, nevyhnula se ale kritickým hlasům volajícím po včasnějším zavedení restrikcí. Život v pařížských ulicích totiž dlouho pokračoval stejně, jako za normálních okolností. Trhy byly plné nakupujících lidí a občas se mohlo zdát, že COVID-19 do Francie vůbec nedorazil. Rozhodnutí zpřísnit dosavadní opatření a uzavřít trhy pod širým nebem padlo až 24. března, dva měsíce po oznámení prvního případu nákazy v zemi. Přestože byl od 22. března vyhlášen nouzový stav, jehož trvání bylo stanoveno do 24. července, kritika neustává. Proč? Od 11. května začalo rozvolňování restrikcí týkající se např. cestování, práce, setkání s přáteli, nákupů, akcí a cvičení. Návrat do ulic se nelíbí starostům některých měst, kteří jej považují za předčasný. Kritiku si vysloužilo také znovuotevření škol, jež se nelíbí především učitelskému svazu Snuiopp-FSU, jehož členka Francette Popineau má pocit, že byli učitele obětování potřebám ekonomiky.
Až donedávna Francie odrazovala své občany od nošení roušek. To se v posledních dnech změnilo, jelikož je nyní povinností nosit roušky v práci či při cestování veřejnou dopravou. Země se potýká s nedostatkem respirátorů a některými dalšími zdravotnickými pomůckami. Předseda vlády se zmínil, že existovalo „velmi silné napětí“ v souvislosti s nedostatkem léků potřebných na jednotkách intenzivní péče a při resuscitacích. Vietnam věnoval evropským zemím včetně Francie více než 500 000 roušek. Zdravotnický materiál dodalo rovněž Turecko. Francie prováděla na počátku pandemie pouze 150 000 testů za týden, čímž se v přepočtu na obyvatele v porovnání s dalšími evropskými státy umístila na spodních příčkách žebříčku. K úspěšnému rozvolňování restrikcí je potřeba provádět až půl milionů testů týdně. S nástupem pandemie se opět otevřely diskuze o panující sociální nerovnosti na některých francouzských předměstích, jelikož se objevily zprávy o údajném snadnějším přístupu bohatých lidí ke zdravotní péči.
Bylo oznámeno zavedené celé řady opatření na podporu hospodářství země, mezi něž patří např. „mobilizační plán“ s alokací 345 miliard euro. Vláda rovněž oznámila plán na zřízení speciálního fondu pro účely zrušení či odkladu příspěvků na sociální zabezpečení firem nebo zamezení bankrotu společností omezených ve své činnosti.
COVID-19 přinesl Francii zatím 178 994 potvrzených případů nákazy a obrovské ekonomické škody. Vládní strategie by proto neměla být upřena pouze na boj proti viru, ale také na smysluplný restart ekonomiky.
Napsal Amal Mazeh, Květen 2020.