Dne 22. listopadu 2017 pořádalo FONTES RERUM, družstvo pro ekonomická, politická a sociální studia a Evropské hnutí v České republice panelovou diskuzi na téma „Jaká je budoucnost Evropské unie a jakou roli v ní bude hrát Česká republika?“. Diskuzi moderoval Jan Mládek, bývalý ministr zemědělství a člen družstva FONTES RERUM. Pozvání do diskuze přijal Oldřich Dědek, člen bankovní rady České národní banky, Jan Macháček, spisovatel, novinář, hudebník a předseda správní rady Institutu pro politiku společnost a Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Debatu zahájil Radek Špicar, který sám sebe v úvodu zařadil k eurorealistům, neboť je podle něj v ekonomické oblasti nutné, abychom se na vše dívali racionálně a pragmaticky. V podnikatelském prostředí převažují výhody přijetí eura. Pan Špicar zmínil, že by se Česká republika neměla stavět do pozice černé ovce, která se vším nesouhlasí. Připomněl i nevýhody české koruny a jako příklad zmínil kurzové výkyvy. Uvedl, že Česká republika má silně zahraničně orientovanou ekonomiku. Pan Špicar je toho názoru, že pokud by byla Česká republika v eurozóně, zvýšilo by to její atraktivitu v očích zahraničních investorů.  Vyslovil také domněnku, že Evropská unie tak jako funguje dnes, nemůže dále fungovat, neboť je jakýmsi hybridem. Přesto podle Špicara výhody Evropské unie dominují.

Oldřich Dědek navázal na pana Špicara a dodal, že největšími euroskeptiky jsou právě země, které samy euro nevyužívají. Směřování Unie přirovnal k evoluční teorii s tím, že EU silné kusy posílí a slabé eliminuje. Česká republika by měla být u stolu, aby mohla utvářet kompromisy a uzavírat koalice potřebné k prosazování jejích zájmů. V případě eurozóny pan Dědek míní, že se nečlenské země dostávají na druhou kolej. Připomněl také, že je Česká republika v minusové pozici a jako příklad uvedl to, že nemůže byt součástí určitých orgánů.

Jan Macháček zahájil své vystoupení tím, že zmatečnost v otázce EU a eurozóna tkví v tom, že pokud se má nějakým způsobem reformovat, tak rozhodně není v tuto chvíli vůbec jasné, jak a jakým způsobem. Pan Macháček připomněl finanční krizi z roku 2008 a zdůraznil, že šlo o skutečně obsáhlou recesi, o které si myslel, že může způsobit větší integrační skok (např. eurovaly). Eurozónu pak pan Macháček přirovnal ke stolu, který vždy musí mít 4 silné stejně dlouhé nohy, aby byl stabilní a neviklal se. Po téměř deseti letech od vypuknutí finanční krize se ovšem uvažuje o tom, že eurozóna může eventuálně fungovat, i když má pouze jednu silnou a přesvědčivou nohu, kterou je Evropská centrální banka.

Pan Macháček dále zmínil dva důležité projevy o EU – předsedy Evropské komise Jean-Claud Junckera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Juncker ve svém projevu označil koncept dvourychlostní, nebo vícerychlostní Evropy za hrozbu. Macron naopak zastává myšlenku hlubší integrace pro ty, kteří se integrovat chtějí. Pan Macháček je toho názoru, že pokud se bude Unie dále integrovat, tak jedině v bezpodmínečně nutné míře.