Nestihli jste některou z našich akcí? Nebo Vás prostě jenom zajímají nejdůležitější informace, které zazněly? V jednoduchosti je krása. Rozhodli jsme se proto, že všechny reporty, videa, fotografie a tiskové zprávy dáme přehledně na jedno místo. Ať už hledáte cokoliv, určitě jste tu správně. Teď už Vám nic důležitého neuteče.

PODÍVEJTE SE NA PROBĚHLÉ AKCE

5. 11. 2019

Více o události

REPORT (PDF)

Vztahy mezi EU a Ruskem jsou napjaté od roku 2014 zejména kvůli anexi Krymu a podpoře separatistických skupin na východní Ukrajině. K napětí přispěla také ruská asertivní politika a nepřátelské hybridní aktivity proti západním zemím. EU od roku 2014 pravidelně rozšiřuje své sankce vůči Rusku, avšak z důvodu úzké provázanosti uplatňuje selektivní přístup k jednotlivým aktérům, což má významný vliv na fungování transatlantických vztahů. Nejviditelnějším problémem je plynovod Nord Stream 2, jehož výstavba budí vášně na obou stranách Atlantiku.

K tématu Institut pro politiku a společnost 1. listopadu 2019 pořádal pracovní snídani. Jako řečníci vystoupili Clark S. Judge, výkonný ředitel White House Writers Group, Petr Kolář, bývalý velvyslanec ČR v Rusku a USA a Peter B. Doran, prezident & CEO, Center for European Policy Analysis (CEPA). Akci moderoval předseda správní rady IPPS Jan Macháček.

Clark S. Judge připomenul problémy na domácí politické scéně v USA. Ty se promítají i do politiky zahraniční. Demokraté volají po impeachmentu prezidenta Trumpa, ale Senát bude podle Judge proti. Trump bývá na americké politické scéně rovněž kritizován za vstřícnější přístup vůči Rusku a prezidentu Putinovi. Nicméně je nutné si uvědomit, že Trump zasáhl do těžby ropy v USA, kdy dochází k navýšení jejího objemu. USA se tak ze země importní stává zemí exportní. To vyvolalo pokles cen ropy na světových trzích a ruská ekonomika, která je závislá na exportu ropy, tak ztrácí příjmy.

Důležité je podle Judge si rovněž uvědomit rozdíl výdajů prostředků na obranu mezi USA a evropskými státy. Výše výdajů na obranu dává poměrně jasný signál vůči Rusku.

Petr Kolář se ohlédl do historie. Po pádu komunismu panovaly velké naděje, že Rusko bude demokratické a budoucím spojencem. Rusové měli tehdy očekávání, že se stav země zlepší, že budou moci cestovat atp. Nicméně Jelcinova éra byla zklamáním, a to uškodilo demokracii v Rusku. Posléze přichází Putin a zavádí určitý řád, se kterým je spojován i růst. Ve městech vzniká střední třída, která interaguje se Západem a rozvíjí se i občanská společnost. To se podle Koláře Putinovi nehodí. V očích Rusů úspěch Putina znamená i navrácení mocenské pozice ve světe. Tato pozice je pro Rusy vnímána ve spojitosti se silou – strachem a respektem. Rusové podle Koláře neznají koncept win-win, ale pouze zero-sum game. Putinovo Rusko se také stává vzorem pro evropské extremisty, kteří z Ruska rovněž získávají finanční podporu.

Diplomat upozornil, že v roce 2008 Ukrajina a Gruzie byly aktivní a chtěly vstoupit do NATO. Nicméně zůstaly odmítnuty. Pro Rusy to byl signál, že tyto země Západ nebude bránit a ve stejném roce dochází k napadení Gruzie. Američané poté mluví o restartu vztahů s Ruskem, což je dalším signálem, že nebudeme bránit své hodnoty a partnery. Výsledkem tohoto přístupu je ruská agrese proti Ukrajině. Rusové pracují metodou “rozděl a panuj” a mají řadu spojenců a užitečných idiotů. Putin se snaží penetrovat naše společnosti pomocí soft power – propaganda, dezinformace. Ukrajina je podle Koláře klíč ke změnám v Rusku. Když bude Ukrajina demokratický prosperující stát, bude to signál pro Rusy a noční můra pro Putina, shrnul situaci Kolář.

Peter B. Doran uvedl, že mise CEPA je posilovat transatlantické vztahy mezi USA a Evropou. “Guns, oil, freedom between Berlin and Moscow,” shrnul agendu washingtonského think tanku. Doran se ve svém příspěvku naopak podíval do budoucnosti. Podle něj bude mít Rusko v roce 2050 133 milionů obyvatel a bude zabírat osminu souše. Tito lidé budou podle něj především v Moskvě, Petrohradě a v Novosibirsku. Zbytek bude převážně pustou zemí, s čímž bude mít Rusko obrovský problém.

Problém také vyvstane s tím, že ruská ekonomika je závislá na exportu fosilních paliv, což nebude v roce 2050 již aktuální. V Rusku tak existují vertikály moci opírající se právě o stávající strukturu ekonomiky. Tím pádem Rusové nemohou reformovat ekonomiku bez ztráty moci. Doran rovněž zmínil různé scénáře budoucnosti Ruska, kdy jeden z nich nazval jako černá díra, která narušuje stabilitu okolí. Úkolem západu je podle něj udržet Rusko v jeho hranicích, aby se nevměšovalo do cizích států. Nord stream 2 je podle Dorana testem pro Evropu, který ukáže, v jaké Evropě chceme žít.