Půl roku v čele Evropy uteklo jako voda. Objektivně řečeno nebylo to zrovna nejjednodušších 6 měsíců, kterými státy EU procházely. Z původních plánů pro trojlístek předsedajících zemí (Francie, Česká republika a Švédsko) toho příliš nezbylo. Témata jako „ochrana občanů a jejich svobod“ či „prosazování evropských zájmů a hodnot ve světě“ musely ustoupit realitě války, která téměř rok ovlivňuje evropskou i českou politiku více, než bychom si všichni přáli.

Putinova genocidní válka změnila všechno. Pocit relativního bezpečí. Ekonomický model postavený na západních technologiích a levných ruských surovinách. V neposlední řadě i chápání Ruska jako sice svérázného, ale důležitého partnera pro mezinárodní bezpečnost. Tohle všechno je minulost a Česká republika na 6 měsíců měla výjimečnou šanci udávat nový směr, kterým se Evropská unie vydá. A jak jsme obstáli? Lakonicky shrnuto: Lépe než minule, ale na jedničku s hvězdičkou to rozhodně není.

Komentář – Karel Sál, leden 2023

Celý text naleznete v PDF pod odkazem níže.