Blížící se volby v Česku přinášejí nové strategie malých stran, které se potýkají s překážkami volebního systému. Zatímco některé vytvářejí formální koalice (např. SPOLU), jiné sahají k nepřiznaným koalicím, aby obešly vysoké volební klauzule. Tato praxe vyvolává právní spory a zároveň otázky ohledně budoucí stability parlamentu. Výsledkem může být rekordně roztříštěná Poslanecká sněmovna.

Hlavní body analýzy:

• Malé strany využívají různé formy koalic – formálních i nepřiznaných – aby zvýšily své šance na vstup do Poslanecké sněmovny. Tento postup jim umožňuje obejít přísné volební podmínky (tzv. aditivní uzavírací klauzule), zároveň však vyvolává právní spory.
• Předvolební průzkumy naznačují, že většina koalic, v nichž figurují malé strany, se do parlamentu dostane. To může vést k rekordnímu počtu zastoupených subjektů.
• Soudy v některých případech kritizovaly postup stran zapojených do nepřiznaných koalic. Konečné slovo bude mít Ústavní soud. Pravděpodobné také je, že se dočkáme žaloby na celkovou neplatnost voleb u Nejvyššího správního soudu.

Analýza – Karel Sál

Celý text naleznete v PDF pod odkazem níže.